Zábava i léčba
Moderní technologie umožňují seniorům nejen zabavit se ve volném čase, ale také učit se a cvičit svou paměť. Seniorům pomáhá virtuální realita
Žralok ve zpěněné vodě útočí na potápěče. Nebýt bytelné klece, bylo by pravděpodobně po něm. I tak jde o hororový zážitek. Nicméně vše se naštěstí odehrává jen ve virtuální realitě.
Moderní technologie, které dnes umožňují neuvěřitelné věci, máme spojené především se zábavou. Ale nemusí to tak být. Pro desetitisíce českých seniorů, kteří jsou často odkázáni jen na malý pokoj a televizi, by mohly být nejen zpestřením, ale i tréninkem. Díky některým aplikacím mohou totiž dokonce cvičit paměť či soustředění a možná tak i oddalovat demenci. Virtuální realita by se tak mohla v blízké budoucnosti plošně rozšířit do tuzemských center pro seniory. Alespoň o to usiluje Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ).
Senioři chtějí adrenalin
Senioři díky moderním technologiím mohou pobýt na pláži či v horách, setkat se s divokými exotickými zvířaty, potápět se ve vodách oceánů. Nebo třeba prchat před agresivní parybou. Takový typ virtuální reality seniorům představuje například HateFree Culture (HFC). „U potápění si někteří zvolí útok žraloka na klec, ve které v té virtuální realitě stojí. Mnozí ze seniorů mají – možná oproti různým předsudkům – rádi adrenalin. Proto je také u některých oblíbená projížďka na hororové horské dráze,“upozorňuje Lukáš Houdek z HFC. Na nedávném workshopu si jedna účastnice zkusila i procházku domem hrůzy.
Iniciativa zatím virtuální realitu představila v pěti zařízeních, v dalších deseti seminář plánuje. Zájem je ohromný. „Je to zpestření času, na krátkou dobu se senior může dostat do nového prostředí, má nějakou interakci,“vysvětluje psycholog z Univerzity Palackého v Olomouci Jan Šmahaj.
Projekt cílený speciálně na seniory, takzvané Virtuální město, vyvíjejí výzkumníci Národního ústavu duševního zdraví pod vedením neurovědkyně Ivety Fajnerové a ve spolupráci s firmou 3dsense. Cílem je vytvořit komplexní město s propojenými úlohami trénujícími kromě paměti i schopnosti rozhodování, plánování či pozornost. Virtuální město je de facto odrazem běžného života. Naučené dovednosti a schopnosti tak senioři mohou využít v každodenních situacích.
„Půjdete nakoupit, protože vám manželka ráno zadala, co máte přinést, a nechala vám seznam na lednici. Víte také, že si máte vzít peněženku a brýle, aby to celé dávalo smysl,“popisuje jednu z mnoha možností výzkumnice Národního ústavu duševního zdraví a psycholožka Adéla Plechatá.
Cvičení mozku
Projekt by měli výzkumníci dokončit v roce 2020. Nyní výzkumníci z NÚDZ pracují se zdravými seniory, dále by se však chtěli věnovat i seniorům s mírnou kognitivní poruchou, která může být předstupněm počínající demence. Po dokončení projektu ho chtějí nabídnout zařízením pro důchodce po celé republice.
Kromě NÚDZ vyvíjí projekt cílící na seniory i Asociace virtuální a rozšířené reality. Na výzkumný projekt Aktivizace seniorů ve virtuální realitě získala grant od Technologické agentury.
Osmašedesátiletá Libuše má na očích speciální brýle a v ruce ovladač. V pražském vzdělávacím centru seniorské organizace Elpida sedí u stolu kolem ní dalších devět seniorů. „Nereálný svět“pozorují na promítacím plátně. Libuše v něm stojí ve virtuální kuchyni, kde má za úkol pozabíjet mouchy. Úkol plní bez problémů. „Připadalo mi, že ty mouchy byly i pomalé,“vypráví s úsměvem, když sundá brýle.
Tréninkem si procvičuje mozek, aktivita se zaměřuje na koordinaci a pozornost. Hra je rovněž pohybová – pro zabíjení much musí člověk máchat ovladačem, který drží v ruce.
Následuje přesun do další hry, v níž kuchyň vystřídá supermarket. Nákup dvou položek se postupně rozšiřuje až na sedm. „Hráč“si položky musí nejen zapamatovat, ale také je úspěšně najít a odnést ke kase. Hra se tentokrát zaměřuje na zlepšení verbální paměti.
Pohyb po obchodě je jednoduchý, protože funguje jako jakýsi teleport. Stačí ovladačem zamířit na jakékoliv místo a stisknout tlačítko. Podle vývojářů programu to má přispět k tomu, aby se účastníkům nedělalo nevolno, což občas může potkat každého.
Výuka jazyků
„Nejvíc mě na tom bavilo, jak musel být člověk flexibilní a rychle se tomu místu přizpůsobovat,“sděluje své dojmy Libuše. Virtuální realita baví i ostatní seniory z Centra Elpida. Centrum by do budoucna chtělo práci s ní ještě rozšířit, například ji využívat při jazykových kurzech. „Rádi bychom skrze ni nechali seniory ‚cestovat‘ do měst, ve kterých se hovoří jazykem, který se u nás učí,“dodala Lada Brůnová z Centra Elpida.
Myšlenku, aby se projekt rozšířil, vítá i psycholog Šmahaj. „Pokud by to nebylo jen pasivní vnímání obsahu, ale senior by navíc plnil úkoly, tak je to nejenom zábava, ale především kognitivní trénink, který je určitě prospěšný pro tuto populaci,“říká. Podle něj by virtuální realita seniorům mohla pomoci i při pohybu. Navíc dle expertů pomáhá i sdílení zážitku. Spolu s „hráčem“se speciálními brýlemi, díky nimž prožívá netušená dobrodružství, se totiž prostřednictvím promítacího plátna do děje vžívají i ostatní.