Obce přišly o miliardu z hazardu

Dopady boje s hazardem: obce přišly o 1,1 miliardy na daních z automatů

Ikdyž stát vybírá na dani z hazardu rok od roku více, mnoha obcím tyto příjmy klesly. Mohou za to zejména přísnější pravidla pro provozování „beden“a také skutečnost, že čím dál víc obcí výherní automaty na svém území vyhláškou zakazuje nebo omezuje.

České Kubici na Domažlicku kousek od hranic s Německem vypadlo z rozpočtu kvůli poklesu hazardní daně 68 milionů korun. To je pro obec se zhruba tisíci obyvateli a plánovaným rozpočtem 180 milionů citelná částka.

„Máme na svém území dlouhodobě šest kasin, hazard jsme vyhláškou nijak neomezovali. Pokles příjmů bude dán tím, že v kasinech poklesl počet automatů a změnila se pravidla, což mohlo odradit německou klientelu, na níž tento byznys stojí,“říká starosta Radek Gerberg.

Skoro tisícovka obcí (986) zaznamenala za poslední dva roky pokles daňových příjmů z hazardu, a to celkem o 1,4 miliardy korun. Zbývajícím 5 268 obcím příjmy mírně stouply o 280 milionů kvůli vyššímu celostátnímu výběru daní z číselných loterií a kurzového sázení, který mezi ně stát přerozděluje. (Příjmy z automatů se rozdělují v poměru 65 : 35 ve prospěch obcí, které je mají na území, příjmy z loterií a sázek 70 : 30 ve prospěch státu.)

S příjmy z automatů zatočila tvrdší pravidla pro kamenné herny a kasina. Ty dříve mohly nabízet hostům jídlo a pití zdarma, podle nových pravidel už tímto způsobem klienty povzbuzovat ke hře nesmějí.

Hlídání se hostům nelíbí

Část návštěvníků také odradil nový registrační systém. Při vstupu do podniku se každý musí registrovat a poté přihlásit k přístroji, který monitoruje výhry, prohry a dobu hraní, přičemž hráče sleduje kamera.

Návštěvníci už nemohou hrát nonstop, přístroje jim ordinují povinné přestávky po dvou hodinách hry a vypínají se mezi třetí a desátou hodinou ranní, kdy musejí mít provozovny zavřeno. Zahraniční klienti, na kterých příhraniční hazardní provozovny stojí, navíc musejí svou registraci každé tři měsíce obnovovat.

„Zákazníci se v průběhu roku postupně vraceli, v případě kasin Admiral došlo v prvním čtvrtletí 2018

k poklesu tržeb na pětinu, koncem roku jsme byli na 80 procentech předchozího roku,“říká Andrej Čírtek, mediální zástupce firmy European Data Projekt, kam spadá 55 kasin a heren, v tuzemsku největší síť. K horším výsledkům přispělo také to, že začátkem roku 2018 řadě firem

vypršela povolení na výherní přístroje podle starého zákona a nová povolení ještě nebyla vydaná.

V Teplicích klesl příjem z hazardu o 36 milionů, což v 1,8miliardovém rozpočtu není tolik znát. Už na konci roku 2015 zakázalo město kamenné herny s výjimkou kasin, pro která

platí přísnější regulace. „Počet provozoven klesl ze 100 na 24 herních míst,“říká primátor Hynek Hanza.

Pokles příjmů obcí z hazardu je dán zčásti i tím, že zhruba desetina obcí v posledních letech reguluje hazard na svém území vyhláškou. Aktuálně 457 obcí zakázalo na svém území hazard úplně, dalších 198 vymezilo povolené adresy, kde smí být hazard provozován, a 65 obcí zase určilo místa, kde hazard být provozován nesmí. Účinnost vyhlášek, a tedy pokles příjmů z automatů, se plně projevila i s odstupem několika let, kdy legálním provozovnám vypršela platná povolení na jednotlivé přístroje.

Dosud 457 obcí hazard zakázalo, dalších 198 obcí pro něj vymezilo adresy.

Legální provozovatelé varují, že na místě zrušených provozoven vznikají černé herny, kvůli čemuž obcím i státu utíkají příjmy z daní. Potvrzuje to třeba úřad městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz.

„Část zákaznické poptávky, zejména ve vnitrozemí, byla nepochybně uspokojena nelegálními kvízomaty. Domnívám se, že se mohlo jednat o miliardové tržby, a tedy daňový únik pro veřejné rozpočty ve stovkách milionů korun,“odhaduje Čírtek.

Věčný přízrak kvízomatů

Faktem je, že stát už několik let marně bojuje s kvízomaty. Tyto výherní přístroje se logickým trikem vyhýbají zákonné definici hazardu, a stát má tak problém dokazovat, že jsou nelegální. Jediný recept, který na ně zatím našel, je jejich zabavování, což je časově a personálně náročné.

„Celní správa eviduje téměř dva tisíce zabavených strojů, jejich celkový počet je však násobně vyšší, navíc na místa zabavených kvízomatů v mnoha případech putují nové nelegální stroje. Jde jen o kapku v moři,“tvrdí Petr Mikoška, ředitel Synot Tipu, jednoho z největších provozovatelů hazardu u nás.

Obrat provozovatelů kvízomatů odhaduje na 2,5 miliardy korun ročně z každých 10 tisíc provozovaných přístrojů, což je miliarda na daních. Ministerstvo má tak přehled o legálních automatech (eviduje 38,5 tisíce povolených kusů), ale do odhadu nelegálních přístrojů se neodvažuje pouštět.