Základní příjem Finy nenutil pracovat

HELSINKY Náhodně vybraná skupina dvou tisíc nezaměstnaných Finů se pokusu se zaručeným základním příjmem účastnila po dva roky. Měsíčně pobírali 560 eur, tedy 15 tisíc korun, a to bez ohledu na to, zda měli práci. To je mělo povzbudit.

Mohli si najít třeba i dočasné zaměstnání bez obav, že ztratí nárok na své dávky. A výsledek?

Účastníci experimentu se cítili podle šéfa výzkumu Olliho Kangase velmi spokojení a méně stresovaní, v porovnání s kontrolní skupinou.

Jenže jejich motivace k hledání zaměstnání se v průměru nijak výrazně nezvýšila. „Zaručený měsíční příjem měl jen malý vliv na zaměstnanost,“připustila finská ministryně zdravotnictví a sociálních věcí Pirkko Mattilová.

Finsko bylo první zemí Evropské unie, která systém základního nepodmíněného příjmu otestovala. Diskutují o něm třeba Italové, Nizozemci, Belgičané či Francouzi, ve světě například Indové a Japonci.

Finský pokus byl součástí volebních slibů centristického premiéra Juhy Sipily. Úřady chtěly zkusit, zda by to nebylo lepším řešením než hodně nepřehledný systém sociálních dávek.

Alternativní projekt skončil loni v prosinci, nyní finští výzkumníci předložili výsledky celého pokusu. Někteří účastníci mluvili o tom, že jim zaručený základní příjem pomohl, zejména psychicky.

„Dříve jsem se bál vzít nějaké místo, abych nepřišel o podporu,“líčil spisovatel Tuomas Muraja, „cítil jsem se mnohem lépe, když jsem věděl, že krátkodobé kontrakty neohrozí moje základní příjmy“.

Šestatřicetiletá Sini Marttinenová dokonce pokládala účast v experimentu za „výhru v loterii“. Našla díky tomu odvahu otevřít si s dvěma přáteli restauraci. „Mělo to pro mě velký psychologický efekt,“citovala agentura Reuters bývalou IT konzultantku. Její základní příjem se přitom příliš nelišil od podpory v nezaměstnanosti, kterou měla jen o 50 eur měsíčně nižší.

Citované případy však byly spíše výjimečné. Většinu účastníků základní příjem nepřinutil měnit pasivní chování. Práci nehledali.

Vládní strana Finský střed proto nyní hledá nový model, který chce představit ještě do dubnových parlamentních voleb. Základní příjem by podle něj mohli požadovat jen chudí. Doplnily by ho sankce, pokud by odmítli nabízené místo.

Organizace OECD ovšem varuje, že všechny podobné modely musí nutně vést k nepopulárnímu zvýšení daňové zátěže.