Za týden přibylo 16 případů spalniček

PRAHA Za minulý týden v Praze přibylo 16 nových případů spalniček, od začátku roku je v hlavním městě už 51 nových případů. Loni onemocnělo 103 lidí za celý rok. Nemoc je velmi nakažlivá a přenáší se vzduchem, nakažení zůstávají povinně dva týdny v nemocnici.

„Jde o vůbec nejvyšší nárůst počtu nemocných v průběhu jednoho kalendářního týdne od začátku roku 2018, kdy pražská hygiena kvůli růstu počtu onemocnění statistiku detailně sleduje,“uvedli zástupci Hygienické stanice hlavního města Prahy.

Mimořádnému očkování se musí podrobit 95 zaměstnanců Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV). Jde o pracovníky interní kliniky, metabolické jednotky a konziliárních pracovišť nemocnice. „S posledním nemocným zdravotnickým pracovníkem bylo v kontaktu přes 100 zaměstnanců. Nařízení mimořádného očkování je tak zde zcela na místě. Očkování musí být provedeno ve lhůtě do 15. března,“uvedla Zdeňka Jágrová, pověřená zastupováním ředitele hygienické stanice a zároveň ředitelka protiepidemického odboru.

V polovině ledna byla kvůli výskytu spalniček u personálu uzavřena také restaurace v Poslanecké sněmovně, nyní už opět funguje.

Účinnou prevencí před nakažením je očkování. V Česku se povinně očkují děti od roku 1969, nejprve se ale podávala pouze jedna očkovací dávka, která dnes podle hygieniků už ochranu nezaručuje. Po prodělání spalniček v dětství, kdy má nemoc mírnější průběh, vzniká dlouhodobá imunita. Účinnost očkování ale může v čase zeslábnout. Podle hygieniků u lidí ve věku 30 až 50 let nelze rozsah ochrany odhadnout, protože byli jako děti očkovaní jen jednou dávkou vakcíny.

Cirkulaci nemoci podle hygieniků umožnil pokles podílu očkovaných lidí v populaci pod 95 procent. Někteří rodiče odmítají své děti nechat očkovat nebo vakcínu odsouvají do staršího věku, což podle odborníků situaci zhoršuje.

Neočkovaní do karantény

U neočkovaných může nemoc skončit i smrtí, zkomplikovat může zápal plic, zánět středního ucha, vedlejších dutin nosních nebo zánět mozku. Neexistuje na ni lék, lékaři dokážou pouze mírnit projevy onemocnění, jako je horečka či vyrážka. Nemocný je infekční den před objevením prvních potíží až čtyři dny po objevení vyrážky. Do karantény musí také všichni neočkovaní, kteří se s ním setkali.

Nejprve se spalničky projeví horečkou, kašlem, rýmou, světloplachostí a zarudnutím očních spojivek. V ústech se mohou objevit bělavé tečky se zarudlým okolím. Čtvrtý až pátý den je patrná sytě červená až fialová vyrážka, která začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny.

V Evropské unii se spalničky vyskytovaly v roce 2018 ve 20 státech, nejvíce zasáhly Rumunsko, kde bylo téměř 5 400 případů. Jednou z nejvíce postižených zemí v Evropě je Ukrajina, která v roce 2018 hlásila 54 tisíc případů onemocnění a 16 úmrtí. (ČTK)