Konec kšeftů. Stát si opraví dálnice sám
Soukromníci s úklidem dálnic skončí. Mnohamilionovou údržbu bývalých rychlostních silnic od nich převezmou výhradně „státní pluhaři“.
PRAHA Během následujících deseti let postupně zmizí z dálnic sypače a pluhy soukromých firem. Stát se totiž rozhodl, že jejich práci zastane zcela sám a nové kontrakty už nebude uzavírat.
Novinka se týká sítě bývalých rychlostních silnic. Podél nich budou vznikat střediska údržby, jejichž správu bude mít na starosti Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). „ŘSD plánuje zajišťovat veškerou údržbu dálnic vlastními silami,“uvedl mluvčí státního správce dálnic Jan Studecký. Kromě zimní údržby se tak státní silničáři zaměří na havarijní opravy výtluků a svodidel nebo sečení travních porostů.
Dohromady ředitelství silnic chystá výstavbu dvaceti takovýchto středisek.
Ta budou mít na starosti nejen zmíněná „erka“, která se stala dálnicemi v roce 2016, ale mají vznikat i podél nově postavených úseků dálnic. Nejblíže výstavbě jsou ta v jihočeském Borku a v Přerově, která by měla vzniknout v příštím roce. Výstavba posledního jmenovaného má vyjít na 235 milionů korun. Na pět desítek silničářů odtud bude udržovat padesátikilometrový úsek.
První skončí za tři roky
Nápad soutěžit zimní pluhování a správku výtluků tehdejších rychlostních komunikací se objevil zhruba před sedmi roky. Do té doby to měly na starosti silniční správy jednotlivých krajů.
První firmou, která zvítězila v pilotním programu, byla v roce 2013 společnost AVE CZ odpadové hospodářství. Ta by měla přijít o část byznysu po roce 2022. Tehdy totiž ŘSD dokončí výstavbu vlastních středisek údržby v Mníšku pod Brdy pro dálnici D4 a u obce Fialka pro karlovarskou dálnici D6.
ŘSD tak na všech úsecích převezme zakázky přesahující sto milionů korun ročně.
Podobným způsobem si ředitelství silnic stáhne od soukromníků a krajských silničních správ údržbu i na liberecké D10 nebo chomutovské D7. Dočasnou výjimkou tak bude pouze úsek dálnice D4 mezi Příbramí a Miroticemi.
Ten je v současnosti připravován jako takzvaný PPP projekt. Místo státu jej bude stavět soukromý investor, který se o něj bude i 25 let starat. Stát mu za to bude v pravidelných splátkách posílat peníze. Po uplynutí dohodnuté doby by pak měl soukromý investor převést celý úsek do rukou státu.
Konkurence přinesla úspory
Přestože u silnic první třídy si ministerstvo dopravy pochvalovalo úspory plynoucí ze soutěží, u dálnic převážila snaha správu takzvaných starých a nových dálnic sjednotit pod ŘSD.
„Téměř ve všech soutěžených oblastech uspěly firmy, které zimní údržbu dělají standardně. Dosáhli jsme ale o 15 procent nižší ceny,“uvedl v létě 2015 ministr dopravy Dan Ťok, když se snažil vládu přesvědčit o výhodách, které podle výsledků pilotního programu zavedení konkurenčního prostředí do oblasti správy silnic přineslo.
Úplně hladký však přechod od původních správců, kterými byly zpravidla krajské příspěvkové organizace, nebyl.
Například Olomoucký kraj si zprvu stěžoval, že nový správce vzešlý ze soutěže pořádané ředitelstvím silnic neměl dostatek techniky a na kvalitu zimní údržby si lidé opakovaně stěžovali. „Na Červenohorském sedle jsme měli tři auta s pluhem a jeden traktor. Firma, která to tam nyní obhospodařuje, má jeden sypač s pluhem. Je jasné, že při intenzivním sněžení nemůže
zajistit údržbu,“řekl loni v únoru náměstek hejtmana Jan Zahradníček (ANO).
Kraj se tehdy snažil překazit snahu ŘSD, aby podobnou soutěž vypsalo i na takzvanou letní údržbu silnic první třídy.
Aktuální cena, kterou stojí údržba kilometru dálnic ve správě Ředitelství silnic a dálnic, činí 250 tisíc korun za rok. Jde však o statistický údaj za celou síť. „Rozhodující je, jak tuhá je zima,“uvedl Studecký. Další náklady bude představovat výstavba areálů dálničních správ, které slouží primárně pro zaparkování těžké techniky a uskladnění posypového materiálu. V současnosti mají silničáři takových středisek osmnáct. Posledním zprovozněným byla dálniční správa Chotoviny,
která má na starosti nový úsek jihočeské D3 od Tábora do Veselí nad Lužnicí.
Ambiciózní plán, jenž je dozvukem koncepce nového pojetí dálniční sítě, jejich počet zdvojnásobí.
Součástí této koncepce bylo rekordní, ale pouze papírové rozšíření dálniční sítě.
K začátku roku 2016 stát převedl 450 kilometrů bývalých rychlostních silnic na dálnice. Ty ve srovnání s klasickými autostrádami nesplňují řadu parametrů. Jsou například užší, nacházejí se na nich autobusové zastávky či na nich chybějí služebny dálniční policie.