Jak žije padlý uhlobaron. Zpověď
Kdybychom doly nepřevzali, 13 tisíc lidí by bylo bez práce, říká manažer, který půjde do vězení.
Petr Kraus má život jako na houpačce. Jednu chvíli vlastnil podíl ve firmě, který má dnes cenu nejméně čtyř miliard korun, nebo soukromou stáj starokladrubských koní. Místo toho má dnes obstavenou vilu v Praze na Vinohradech a klidně zítra mu může přijít výzva k nástupu k výkonu šestnáctiměsíčního trestu ve Švýcarsku.
Kraus je totiž jedním z obžalovaných v kauze Mostecká uhelná. Teď ji po Švýcarech soudí i Češi. Hlavní líčení pokračuje v pondělí výslechy svědků.
Jaký je ale lidský pohled na Krausův příběh, který se doposud vyprávěl jen jako složitý tok miliard korun z jedné firmy do druhé? „Mám dnes běžné příjmy. Špatně bych na tom byl, kdybych neměl rodinu, kamarády a neměl kde bydlet. Cítím se osvobozen od majetku,“vypráví Kraus.
Skoro třicet let zpátky byl ve svých 26 letech jedním z prvních makléřů na pražské burze existující od roku 1993. Pak se stal jedním ze zakladatelů firmy Newton Financial Management Group. Tehdy potkal Antonína Koláčka, který do Newtonu investoval s ním.
Newton obchodoval s akciemi a investoval i do akcií Mostecké uhelné. Jednu dobu měl Kraus pětinu firmy Newton, která ovládala Mosteckou uhelnou. Kdyby udržel svůj podíl až do prodeje nynějšímu majiteli Pavlu Tykačovi, byl by o čtyři miliardy bohatší.
Kraus se však chtěl věnovat vlastnímu podnikání, nad kterým bude mít plnou kontrolu, a podílu se kolem roku 2000 zbavil. Do toho doznívala krize v energetice a začínalo vyšetřování.
„Já vlastně ani nedokážu říci, kolik jsem na Mostecké uhelné vydělal. Měl jsem vždy jen podíl ve firmě Newton,“říká Kraus.
Vinu jednoznačně odmítá. „Udělal jsem určitě chyby podnikatelské, ale rozhodně jsem se nedopustil žádného zločinu,“pokračuje. Obvinění pro něj bylo prý šok. Na začátku v první vlně nebyl mezi stíhanými, a dokonce nikdy neměl peníze ve Švýcarsku, které jeho kolegům zmrazilo 13 miliard korun.
Dva soudy za jeden čin
Mostecká uhelná je opravdu zvláštní případ. Hlavní aktéři – manažeři Mostecké uhelné – jsou totiž nyní souzeni za to, za co již dostali tresty ve Švýcarsku. A další trest za stejný skutek jim český soud dát nemůže, bylo by to proti ústavě.
Obžaloba je skoro stejná. Přesto v Česku bylo hlavní líčení neveřejné, ale vyšetřování ve Švýcarsku řešil veřejný soud.
Bývalí vlastníci a manažeři dolů podle žalobce zatajili důležité informace a díky tomu mohli od státu menší zbytek firmy získat velmi levně. „Nic jsme nezatajili a podle mě obžaloba tuto skutečnost nevyvrací, prostě jenom bez důkazů tvrdí opak,“říká Kraus.
Provinili se údajně i tím, že původně mluvili o tom, že do Mostecké vstoupí významný americký investor Appian, jenže se ukázalo, že „významným americkým investorem“byli oni sami.
Kraus i dnes tvrdí, že to nebyl žádný výmysl. A jmenuje konkrétního člověka, Stephena Norrise, který údajně Američany zastupoval. Dnes tíží Krause hlavně nejistota. „Švýcarský právník mi říkal, že výzva k nástupu do vězení může přijít hned, nebo také za 15 let,“vypráví Kraus. Odsouzen byl v roce 2017.
Kdyby výzva přišla, požádal by o odklad, dokud neskončí soud v Česku. Není ovšem jisté, zda mu švýcarské úřady odklad povolí.
Zatímco Koláček, nyní buddhista, se u soudu modlí, Kraus trpělivě vysvětluje svou verzi. Přitom pochybuje, že by přesvědčil veřejné mínění. „Ve Švýcarsku mi právník doporučil nemluvit a dopadlo to tak, že jsem byl odsouzen. Lidé si ale stejně myslí, že celá privatizace byla zlodějina, a u toho asi zůstane,“komentuje to Kraus.
Hájí se hlavně tím, že doly prý pomohl zachránit. „V Mostecké se nám podařilo něco, co by mělo být vyzdvihnuto jako úspěch. Z dolů, kterých se chtěla vláda zbavit, aby je nemusela zavřít, jsme vybudovali prosperující podnik. Jenže pak přišla studená sprcha a absurdní výmysl, podle nějž jsme měli poškodit Švýcarsko o 20 miliard. Podle žalobců by bylo asi správné, kdyby firma zůstala státu a 13 tisíc lidí by na konci 90. let přišlo o práci,“říká.
Krause se zastává i jeho bývalý podřízený Petr Herian z doby před 25 lety, který dnes spoluvlastní firmu Newton Media. Ta se odštěpila od Krausova Newtonu. „Myslím, že Kraus je slušný člověk, ale samozřejmě je to také velmi tvrdý obchodník,“míní Herian.
Kraus už přemýšlí, co bude dělat, až se z vězení vrátí. „Rozjíždím vzdělávací programy, poradenství v oblasti osobnostního růstu. Chci, aby mé projekty měly zase jednou hodnotu,“vysvětluje Kraus.
Lidé si ale stejně myslí, že celá privatizace byla zlodějina, a u toho asi zůstane.