Košatý pivní strom

Na světě je asi 400 druhů piv, která se mezi sebou hodně liší. O jejich chuti nerozhodují tolik suroviny, ale především kvasinky. Podle nich se piva dělí na spodně, svrchně a spontánně kvašená.

Spodní kvašení probíhá při nízkých teplotách kolem 12 °C a kvasinky po prokvašení sedají na dno. Proces se začal používat až po vynálezu strojového chlazení v polovině 19. století.

Svrchní kvašení probíhá při vyšších teplotách kolem 20 °C a kvasinky jsou vynášeny na hladinu do kvasné deky. Spontánní kvašení využívá „divoké“kvasinky z okolního prostředí.

Český ležák (bohemian/pilsener lager) Pivo připravované složitým dekokčním rmutováním (povařováním jednotlivých rmutů) s dlouhým dozráváním.

Bock Velmi silný německý ležák se sladko-hořkou chutí.

Märzen „Březňák“, původně ležák vařený v březnu a dozrávající do října. Rauchbier Pivo vyráběné z nakuřovaných sladů, má „uzenou“chuť.

German lager Německé ležáky jsou sladovější a méně hořké než české.

Ale Hluboce prokvašené pivo s vyšší hořkostí a převážně ovocnou chutí. Existuje celá řada piv, která se podle barvy, hořkosti a chuti dělí do dalších skupin.

Altbier Německý ale vyrobený ze směsi ječného a pšeničného sladu.

APA Americká varianta klasického anglického ale.

Kölsch Svrchně kvašené pšeničné pivo vařené jen v Kolíně n. Rýnem. Stout/porter Tmavé až černé pivo s hustou pěnou z praženého sladu.

Barley wine „Ječné víno“, velmi silné aromatické pivo.

Weizenbier, Witbier Bílé pšeničné pivo belgického nebo německého typu.

Brown ale Ale z tmavých sladů s karamelovou praženou chutí.

Lambic Spontánně kvašené pivo původem z Belgie, hodně kyselé, málo sycené. Gueuze Lambic vzniklý smíšením mladých a starých piv.

Faro Sladká verze lambiku.