Písně Martinů jsou plné slz i úsměvů

Naše mezinárodně úspěšná sopranistka Martina Janková se ráda hlásí ke kořenům a netají se láskou k lidovým písním, které již jako dítě zpívala s cimbálovkou na Ostravsku. Před časem natočila spolu s barytonistou Tomášem Králem a klavíristou Ivem Kahánkem CD s písněmi v úpravách Leoše Janáčka.

Na tento projekt nyní trojice navázala další supraphonskou nahrávkou, tentokrát věnovanou písním z pera Bohuslava Martinů. Obsahuje ukázky sahající od úprav slovenských lidových písní z dvacátých let až po vyzrálé cykly Písničky na jednu stránku, Písničky na dvě stránky a Nový špalíček, které vznikaly v americkém exilu ve čtyřicátých letech. Posledně jmenovaný soubor Martinů věnoval Janu Masarykovi, který ho jako klavírista často uváděl s pěvkyní Jarmilou Novotnou.

Zpívání s úsměvem

Podobně jako Dvořák v Moravských dvojzpěvech, i Martinů texty opatřil vlastními nápěvy a doprovody, ale přesto ozvláštněnými autorskou fantazií. Ve sbírce slovenských písní původní melodie podložil klavírním doprovodem.

Příjemný dojem, který trojice interpretů zanechala v Janáčkovi, se opakuje i v Martinů. Kahánek je v současnosti naším asi nejkreativnějším spolupracovníkem v komorních recitálech. Tomáš Král, pohybující se hlavně ve světě staré hudby, vystihuje na této nahrávce prostou citovost, výrazovou úspornost a přímočarost písní možná ještě o něco přirozeněji než Janková, jejíž sopránek se už přece jen chvěje víc, než by v jednoduché, neoperní písničkové lince bylo ideální. Nicméně v paměti utkví líbeznost jejího zpěvu a něco jako slza i úsměv, které dokáže hlasem vykouzlit.