Prevence rakoviny pro ženy zdarma
Odborníci jednají s ministerstvem o úhradách přesnější metody odhalování rakoviny.
Rakovinou děložního čípku u nás ročně onemocní kolem 800 žen, čtyři sta jich umírá.
Nemoci se přitom dá předejít prevencí. Všechny ženy totiž mají každý rok pojišťovnou hrazený cytologický stěr, který má odhalit předrakovinné změny na čípku. Padesát let používaná metoda odběru má však limity, její spolehlivost se pohybuje od 60 do 80 procent.
Existuje však modernější, účinnější metoda. Takzvaný HPV DNA test je o 30 procent citlivější a odhalí už přítomnost infekce lidským papilomavirem, který změny vyvolává. Díky tomu se rozvoj rakoviny zachytí hned na začátku a změny se léčí včas.
Nyní je test zdarma jen pro část pacientek. Ostatní za něj zaplatí tisíc korun. Ministerstvo zdravotnictví už pracuje na tom, aby test byl zdarma pro všechny ženy.
„Z hlediska odborného názoru ministerstvo souhlasí, že budoucnost je v těchto metodách. Je nutné dohodnout s pojišťovnami přesný režim,“potvrdil MF DNES náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.
Rakovinu děložního čípku způsobuje minimálně třináct typů papilomavirů. Nemoc se plíživě rozvíjí i patnáct let. Dlouho se neobjevují žádné příznaky. Ani 44letá Vlaďka neměla žádné potíže; bolesti ji zaskočily až před loňskými Vánocemi. Ihned zašla ke své gynekoložce, která objevila velký útvar. Týden poté už věděla, že má pěticentimetrový zhoubný nádor. Přišla o dělohu, vaječníky i vejcovody včetně lymfatických uzlin. „Tohle všechno už nemám, ale asi budu žít,“říká Vlaďka.
Na poslední preventivní prohlídce byla v květnu. Jenže běžný cytologický stěr nic neodhalil. Už léta však existuje kromě cytologie i moderní HPV DNA test, jehož vyšší citlivost potvrdila i data české studie LIBUSE z konce loňského roku, která mapuje výskyt lidského HPV v populaci českých žen. „Výsledek prvního kola ukázal, že jsme zachytili čtyřikrát víc těžkých přednádorových stavů,“říká odborný garant studie Jiří Sláma z Gynekologicko-porodnické kliniky I. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
V projektu lékaři otestovali 2 400 žen, kterým provedli jak cytologii, tak i HPV test. Ten je nyní hrazen jen ženám, kterým cytologie ukáže nějakou odchylku. Nebo se používá k ověřování stavu čípku už po ošetření přednádorového procesu. VZP jich loni proplatila skoro třináct tisíc. Ostatní ženy si ho zatím musí platit; doporučuje se ženám nad 30 let.
Prohlídka jen jednou za 5 let
Projekt LIBUSE bude pokračovat další dva roky. Lékaři přitom předpokládají, že se podaří potvrdit ještě další pozitivum nové metody. „Obrovskou výhodou testu HPV by měla být schopnost negativní predikce. Když máte negativní test a je vám víc než 30 let, máte extrémně vysokou pravděpodobnost, že nebudete mít v následujících několika letech přednádorový nebo nádorový proces na děložním čípku,“vysvětluje Sláma. Pokud se to potvrdí, mohly by být intervaly preventivního testování prodlouženy ze současného jednoho na tři roky, nebo dokonce až pět let. „Samozřejmě to neznamená, že ženy pak nemusí chodit na preventivní kontrolu jako ultrazvuk či vyšetření prsu,“upozorňuje lékař. Jestliže bude nový způsob testování v budoucnu hrazen všem ženám, jak se o tom nyní jedná, v ordinaci vlastně žádnou zásadní změnu nepocítí – test se totiž provádí stejně jako stěr z děložního čípku, rozdíl je až v následné laboratorní analýze. V praxi by tak ženy dostaly od lékaře na výběr mezi dvěma variantami. Buď standardní cytologii a její opakování za rok, nebo citlivější test, opakovaný za tři roky. „V Holandsku zavedli kombinovaný screening v roce 2013 a ženy starší 30 let, které měly negativní výsledek, jsou zvány na další stěry až po pěti letech,“doplňuje primář oddělení gynekologie Nemocnice Na Homolce Petr Popelka.
Mnoho žen ignoruje prevenci
Jenže ani lepší testování nemusí nakonec výskyt rakoviny děložního hrdla a následnou úmrtnost výrazně snížit. Hlavním problémem totiž je, že skoro polovina českých žen ke gynekologovi vůbec nechodí. Podle dat VZP přijde každoročně na preventivní vyšetření asi jen 46 procent žen. Nejhorší situace je ve věkové kategorii 50+, kde pravidelné vyšetření absolvuje asi jen 30 procent z nich.
Přitom do budoucna je možné, aby se onemocnění i u nás stalo okrajovým. Například Austrálie bude nejspíš první zemí, které se to podaří, a to díky propracovanému screeningu a vysoké proočkovanosti. V nejnovější odborné studii tamní lékaři díky tomu odhadují, že by nemoc mohla být do dvaceti let v Austrálii eliminována.