Sucho. Jeste Horsi
Letošní zima nestihla doplnit hladinu podzemní vody. Pokud na jaře pořádně nezaprší, čeká Česko další suché léto.
Únorové dny lámaly teplotní rekordy a příroda dala jasnou odpověď na otázku, jestli letošní nadprůměrná zima napraví loňské extrémní léto, zažehná hrozbu dalšího suchého roku a jestli dokáže doplnit vysychající studny. Nedokázala. A asi už nedokáže. „Tři metry sněhu na horách vytváří šálivou představu, že problém se suchem je vyřešen,“říká ministr životního prostředí Richard Brabec. Na horách sice stále leží dvě miliardy metrů krychlových sněhu, tolik sněhu by dokázalo zaplnit tři prázdné Orlické přehrady, ale odborníci mají jasno. Ani jedna z nejbohatších zim na sníh nestihla doplnit zásoby vody ve vyprahlém Česku. „Na třetině území jsou podzemní vody ve stavu sucha a některé obce jsou stále zásobovány z cisteren,“dodává Brabec.
Nejlépe jsou na tom s vodou jižní Čechy a část Vysočiny, naopak stále podnormální stav podzemních vod panuje v Polabí, Poohří a na jižní Moravě. „Pro tyto oblasti budou zásadní jarní dešťové srážky, které mohou stavu podzemních vod pomoci. Pokud ale bude úhrn těchto srážek průměrný či podprůměrný, nebude zlepšení stavu podzemních vod nijak výrazné a lze opět předpokládat, že sucho bude pokračovat nadále i v roce 2019,“vysvětluje Martin Zrzavecký z oddělení podzemních vod ČHMÚ. Zásadní podle něj byl výchozí stav výšky hladin podzemních vod, který byl po uplynulém roce velmi tristní.
Nechtěné prvenství Česka
Loňský rok byl neobvykle teplý na celé planetě, nejenom ve střední Evropě. Celková teplota Země byla o 0,8 stupně vyšší, než je běžné. Česko ale ze všech meteorologických statistik viditelně vybočuje. Odchylka od normálu u nás dosáhla až na plus 2,5 stupně Celsia, to bylo nejvíce v celé Evropě.
„Takto teplé klima v moderní historii ve střední Evropě nebylo,“řekl Ondřej Lhotka z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.
Loňský rok byl podle nejstarší tuzemské meteorologické stanice v pražském Klementinu vůbec nejteplejší od začátku měření v roce 1775. Průměrná teplota dosáhla 12,8 stupně Celsia. Na hranici 12 stupňů se přitom teplota začala dostávat teprve v roce 2000.
Prší pořád stejně
Příčinou sucha není, že by v Česku méně pršelo, vody z nebe spadne ať už v podobě sněhu, nebo deště pořád stejně. Klimatická změna ale způsobuje, že počasí je rok od roku extrémnější.
„Extremita počasí neustále roste a poroste i u nás. Jaký ale bude vývoj do budoucna na našem území, je těžké říct,“vysvětlil geolog a klimatolog Václav Cílek z Geologického ústavu AV ČR.
Tradiční cesta na Šumavu se klikatí a pomalu stoupá údolím podél řeky Otavy. Spíše než pověstná šumavská zima ale z krajiny dýchá jaro. To letos nečekaně do Česka přišlo brzo.
Během posledního týdne zmizely zbytky sněhu z okolí Horažďovic, trocha sněhu ještě leží o něco výše, kolem Rabí. Cesta, kterou musí projet každý, kdo si jede do hor zalyžovat, potvrzuje, že podhůří je prakticky beze sněhu. Teprve na svazích kopců nad Sušicí sníh stále leží.
Přitom právě polohy v podhůří, pod 700 metrů nad mořem, jsou pro doplnění podzemních vod po uplynulém extrémně suchém roce nejdůležitější. V těchto polohách se rozhoduje, jestli bude v létě v Česku dost vody. „Pro doplnění zásob je samozřejmě nejdůležitější sněhová pokrývka v nižších a středních polohách, kde bohužel sněhu již příliš není,“potvrzuje hydrolog Šimon Bercha z Českého hydrometeorologického ústavu.
O tom, kolik je teď vody v podzemí a jestli zima doplnila vyschlé studny, mají odborníci jasnou představu. Meteorologové využívají k zjišťování hladiny spodní vody mělké vrty, hluboké maximálně několik desítek metrů, které jsou osazeny měřícími přístroji. Ty zaznamenávají stav každou hodinu a posílají údaje do sídla ČHMÚ v pražských Komořanech. Po Česku je takových vrtů zhruba 1 400. „Vzhledem k tomu, že mělké vrty lze přirovnat ke studnám, můžeme říci, že se voda v těchto objektech nedoplnila. Zásoba podzemních vod v současné zimě nebyla zatím doplněna,“říká Martin Zrzavecký z oddělení podzemních vod ČHMÚ.
Jiná je situace na horách. Plochy nad 700 metrů nad mořem tvoří měně jak deset procent Česka. Sníh na horách zatím – navzdory teplému počasí – nikterak dramaticky netaje a výraznější tání očekávají meteorologové pravděpodobně až v březnu. Sněhové zásoby už situaci dole pod horami, kde krajinu trápí sucho, nijak dramaticky nevylepší. A to přesto, že ve dvacetileté řadě od roku 2000 jsou aktuální únorové zásoby vody ve sněhu nadprůměrné.
Sníh ale leží na „špatném“místě. Na horách. Odhad celkového množství vody ve sněhové pokrývce v Česku činí zhruba 2,2 miliardy metrů krychlových. Pro představu, takové množství vody by dokázalo třikrát naplnit objem vodní nádrže Orlík. Během února už ale odtálo 1,5 miliardy metrů krychlových sněhu, tedy zhruba dvě orlické nádrže, dvě pětiny všeho letošního sněhu. Proto dobré stavy hlásí prakticky všechny české přehrady. Některé v uplynulých dnech dokonce odpouštěly, aby si udržely rezervu pro případné rychlé jarní tání.
Pomůže už jen déšť
Dlouhodobý výhled počasí už žádný zásadní návrat zimy se sněhem nepředpokládá. Pro Česko tak budou zásadní jarní dešťové srážky, které mohou stavu podzemních vod pomoci. Pokud ale bude pršet jen průměrně či podprůměrně, nijak výrazně to nepomůže a sucho bude pokračovat i v roce 2019. „Situace se z hlediska doplnění zejména půdní vlhkosti zlepšila, ale sucho v podzemních vodách má velkou setrvačnost a pozitivní změny se projeví až po delším období,“vysvětluje Zrzavecký.
Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce není situace v Česku dobrá. „Na třetině území jsou podzemní vody ve stavu sucha, stále jsou některé obce zásobovány z cisteren,“říká Brabec. „Máme dobrý start do letošního roku, ale teprve začátek klimatické sezony ukáže víc,“pokračuje.
Podle něho se Česko musí připravit na klimatickou změnu, lépe využívat zdroje, které má. Musí zadržet co nejvíce vody, nejen v nádržích, ale hlavně v půdě. „Vodní blahobyt, jak jsme ho znali, skončil,“varuje ministr. Extrémy, které přináší klimatická změna, se podle něj budou opakovat.
A příště to nemusí být sucho, ale třeba velká voda.
Záplavy vedle pouště
Jeho slova potvrzují i odborníci. „Extremita počasí neustále roste a poroste i u nás, jaký ale bude vývoj do budoucna na našem území, je těžké říct,“vysvětlil geolog a klimatolog Václav Cílek z Geologického ústavu AV ČR. Česká republika totiž leží na rozhraní různých klimatických front.
Výhledově je tak možné, že se například jižní Morava bude potýkat s jinými problémy než severní Čechy. Pro náš středoevropský region je navíc typická rozkolísanost, která je nejvýraznější v zimních měsících. „Ze studií vyplývá, že proces oteplování se spíš zrychluje. Co se v současnosti děje, není vybočení z normálu, ale začátek nového klimatického období,“popisuje Cílek. Fáze nového počasí by se podle něj mohla naplno projevit v horizontu deseti až dvaceti let.