Popelnice na bioodpad povinně po celý rok

Tráva, slupky... Bioodpad se má svážet i mimo sezonu.

PRAHA Slupky od brambor, ohryzky od jablek, čajové sáčky či uvadlé rostliny. To jsou věci, které plní zhruba z poloviny naše koše v kuchyních, vyhazujeme je do popelnic na klasický komunální odpad a ten pak končí na skládkách. Při rozkladu tohoto takzvaného bioodpadu na skládce však vzniká skleníkový plyn, který přispívá ke změně klimatu.

V Česku od roku 2015 platí povinnost zajistit sběr vytříděného bioodpadu od dubna do října. Avšak od letošního dubna už jej budou muset obce zajišťovat celoročně pod pokutou až milion korun. Podle směrnice Evropské unie totiž má množství biologicky rozložitelného odpadu uloženého na skládkách do příštího roku klesnout na 35 procent objemu, který tam končil v roce 1995. Jenže množství bioodpadu na skládkách je stále vysoké.

„V roce 2016 jsme se dostali na 61 procent produkce roku 1995. Proto novela prodlužuje sběr na celý rok,“upozorňuje mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová.

Jakým způsobem obec třídění bioodpadu umožní, záleží na ní. Menší města a obce většinou volí hnědé kontejnery přímo u domů, větší způsoby kombinují. Typicky rodinným domům nabídnou svoz z popelnic, pro zbytek jsou určené sběrné dvory a kompostárny. Vyhláška stanovuje pouze povinnost zajistit místo, ale už například neukládá, jak často se popelnice plné listí a zbytků zeleniny musí vyvážet.

„Celoroční sběr je určitě krok správným směrem. Česko má ale stále obrovské rezervy. Je nutné, aby měli lidé ve městech možnost snadno třídit, a ne že budou chodit daleko na sběrný dvůr,“upozorňuje Ivo Kropáček, expert ekologického Hnutí DUHA na odpady.

Pražané mohou bioodpad vozit do kompostárny ve Slivenci. Pokud se hnědé kontejnery objevují, je to spíše iniciativa pražských městských částí nebo ekologických nadšenců. A obecně platí, že mnohem častěji se sváží odpad z rodinných domků než ze sídlišť.

Města se totiž do svážení odpadů ze sídlišť příliš nehrnou. „Zkoušelo to několik větších měst napříč republikou, ale vzhledem k velkému znečištění nežádoucími příměsmi byly tyto projekty postupně ukončeny nebo značně omezeny,“vysvětluje mluvčí ostravského magistrátu Andrea Vojkovská, proč v Ostravě tuto myšlenku nezvažují.

Naposledy na neukázněnost obyvatel sídliště při třídění odpadů narazili v Hradci Králové. Lidem do hnědých popelnic dokonce umožnili vyhazovat i živočišný odpad jako maso a kosti nebo fritovací oleje, tedy takový, který do hnědých popelnic běžně nepatří. Obyvatelé sídliště v Třebši jej navíc klidně mohli vyhazovat v igelitkách. Společnost Hradecké služby odpadky separovala a předávala do bioplynové stanice v Pardubicích.

Jenže loni v létě projekt krachl. Poté, co z popelnic vytahovali takové věci jako celý hrnec s připáleným jídlem. „Bohužel jsou někteří občané nezodpovědní, třídění neřeší a odloží cokoliv, co se jim nehodí, do nejbližší popelnice,“zdůvodňuje ukončení projektu ředitel Hradeckých služeb Martin Hušek.

Hlavně odpad ze zahrady

Projekt v Hradci Králové byl v Česku výjimkou. Lidé zatím do hnědých kontejnerů vyhazují hlavně zahradní odpady, jako je třeba na podzim shrabané listí. Ekolog Kropáček to odůvodňuje tím, že dosud povinnost sběru odpadů kopírovala zahradní sezonu od jara do podzimu. „Nicméně potřebujeme se zaměřit na kuchyňské odpady, které vznikají celoročně. Nová vyhláška povede k tomu, že budeme více přemýšlet o tom, jaké odpady nejvíc vznikají v zimě,“domnívá se.

Ministerstvo životního prostředí připravuje novelu odpadového zákona. Podle ministra Richarda Brabce (ANO) obce přiměje nabízet sběr nejen bioodpadů rostlinného původu, ale také právě živočišného, jako je maso. „Nový zákon o odpadech bude přinášet několik změn s cílem zvýšit recyklaci a materiálové využití především u komunálních odpadů. Jedná se zejména o změnu v ceně za skládkování,“nastiňuje Brabec. Jinak řečeno, čím míň obce na skládku odvezou, tím míň zaplatí. Zákon je momentálně ve vnitřním připomínkovém řízení, ministr očekává, že by mohl vstoupit v platnost v roce 2021.

Bioodpad se nejčastěji přeměňuje na elektrickou energii nebo se kompostuje a využívá se k obohacení půdy. Před povinností sběru se ho celorepublikově vytřídilo 325 tisíc tun, v roce 2015 to bylo skoro o sto tisíc tun víc. Každý rokem toto číslo stoupá. Od ledna příštího roku navíc starostům přibude ještě povinnost zajistit sběr jedlých olejů a tuků. Jestli vyčlení speciální popelnice nebo je budou vybírat jen ve sběrných dvorech, záleží na nich.