Nechtěné prvenství Česka
Planeta zažila neobvykle teplý rok. Podle dat, které sesbírala organizace Berkeley Earth, na zeměkouli nebyl stát, kde by byla průměrná roční teplota nižší než v období před rokem 1980. Nejde přitom jen o problém zemí Afriky nebo Blízkého východu. Mezi čísly rudě svítí hodnoty teplot ve střední Evropě v čele s Českou republikou.
Výkyv oproti normálu byl totiž u nás plus 2,5 stupně Celsia. Jde o největší odchylku v celé Evropě. V celosvětovém měřítku nás předběhla už jenom Arménie o jednu desetinu stupně. Horko ale ovládlo i zbytek střední Evropy – v Německu a Rakousku byl výkyv plus 2,4 stupně, na Slovensku plus 2,3 stupně.
„Takto vysoká teplotní odchylka souvisí s trendem nárůstu teploty vzduchu ve střední Evropě a je velmi pravděpodobné, že extrémní roky budou nastávat stále častěji. Pokud byl ze současného pohledu rok 2018 extrém, z budoucího pohledu může být takto vysoká odchylka úplně normální,“vysvětluje Ondřej Lhotka z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.
Nejteplejší od začátku měření
Loňský rok byl podle nejstarší tuzemské meteorologické stanice v pražském Klementinu vůbec nejteplejší od začátku měření v roce 1775. Průměrná teplota zde dosáhla 12,8 stupně Celsia. Přitom na hranici 12 stupňů se stejná hodnota dostala poprvé v roce 2000. To, co se nestalo nikdy před tím v historii, se po přelomu milénia opakovalo ještě čtyřikrát. Vysoké teploty se projevily také celorepublikově. Průměrná teplota 9,6 stupně Celsia staví loňský rok na absolutní vrchol v historických měřeních.
Když minulý rok osmého srpna naměřili meteorologové v Husinci-Řeži 38 stupňů, už to nikoho nepřekvapilo. S podobně extrémními teplotami se v malé obci nedaleko Prahy obyvatelé potýkali tou dobou už několik dní. Na absolutní dobřichovický rekord z roku 2012 chyběly ještě dva stupně. Z vysokých teplot se u nás obecně začíná stávat standard. Dnů, při kterých rtuť teploměru překročila 30 stupňů, bylo u nás minulý rok 47. Loni navíc teploty, které jsou obvyklé spíše v létě, nastoupily velmi brzy. Ze zprávy Českého hydrometeorologického ústavu vyplývá,
°C
že například v dubnu denní teplota nad hranici 25 stupňů vystoupala třináctkrát. Měsíc se díky tomu stal rekordním.
Horkých dnů rozhodně ubývat nebude. Matematicko-fyzikální fakulta Univerzita Karlova před časem vypracovala dvě prognózy, které popisují, jak se budou vyvíjet počty tropických dnů mezi lety 2015–2031 a 2040–2060. Ta optimističtější předpokládá, že se podaří množství oxidu uhličitého v atmosféře stabilizovat na o něco nižší úrovni, než jaká je v současnosti. Ta pesimističtější počítá s variantou, že množství emisí dále poroste. „Výsledky ukazují celkový nárůst počtu tropických dnů pro obě studovaná období i pro oba scénáře,“píší vědci ve své práci. Podobné výsledky platí i pro dny s teplotami nad 25 stupňů.
Už jde o život
Horka ohrožují zdraví lidí, a to nejen v teplejší jižní Evropě. „Vlny veder v Evropě v posledních letech přinášejí mnohonásobně více obětí na životech než mrazy,“varovalo v roce 2015 v Národním akčním plánu adaptace na změnu klimatu ministerstvo životního prostředí.
Největší nebezpečí hrozí lidem ve městech. Ulice se snadno rozpálí a vysoká teplota se v nich kvůli asfaltu a dlažbě dlouho drží. A problém nenechává v klidu ani Evropskou unii, která ve své adaptační strategii z roku 2013 uvedla, že pokud se členským státům nepodaří na vysoké teploty připravit, hrozí, že jim do poloviny století každý rok podlehne až 89 000 lidí.