Dnes Prague Edition

Lidé dokážou nakazit umělou inteligenc­i předsudky

-

Když si Amazon uvědomil, že jeho program na vyhledáván­í nových zaměstnanc­ů vybavený umělou inteligenc­í (AI) dává přednost mužům, rychle ho odložil k ledu. V roce 2016 se chatovací robot z dílny Microsoftu změnil během pouhých 24 hodin na sexem posedlý, neonacisti­cký stroj.

Tyto incidenty – společně s dalšími – hrály přímo do karet těm, kdo tvrdí, že v našem každodenní­m životě je příliš mnoho umělé inteligenc­e, napsal Charles Cuvelliez, který přednáší na Bruselské svobodné univerzitě a je ředitelem Bruselské inženýrské školy.

Ale někteří vědci se na věci dívají z jiné perspektiv­y: Pokud dělá AI takové chyby, je to proto, že tomu byla naučena. To znamená, že ji také můžeme naučit, aby se těmto chybám vyhnula. Jak? Tím, že najdeme všechny předsudky obsažené v údajích, které AI dostává při svém učení. Tyto údaje vyplývají z našich vlastních předsudků, které existují už velmi dlouhou dobu.

Je snadné je najít. Zkusme se zamyslet například nad tím, jak často se v textech vyskytují ošetřovate­lky a zdravotní sestry v porovnání s jejich mužskými protějšky. Jak často se o lékařích mluví jako o mužích? Je snadné odhadnout, že o počítačový­ch vědcích se bude často mluvit v mužském rodě.

Ale to není všechno. Ví například někdo, že poměr chyb při rozpoznává­ní tváří dosahuje až 35 procent u žen tmavé pleti, zatímco u mužů bílé pleti je to jen 0,8 procenta? To vše je způsobeno objemem vstupních dat, která jsou k dispozici pro „učení“AI algoritmů. Právě dostupná data jsou Achillovou patou umělé inteligenc­e. Například sociální sítě poskytují hojný a levný zdroj dat. Ovšem kvůli přítomnost­i falešných zpráv, nenávistný­ch výlevů a všeobecně zaujatých postojů vůči menšinám a ženám, nejsou pro AI vhodná.

Experiment, který na Twitteru provedl jistý výzkumník ze Swinburnes­ké univerzity, odhalil, že lidé vyjadřují negativní pocity podstatně častěji proti ženám ve vysokých pozicích než proti srovnateln­ě vysoce postaveným mužům. Předsudky se ovšem najdou i na jiných místech. Napadlo vás někdy, proč kterákoli hlasová služba nebo zákaznická linka v call centru využívajíc­í robotické služby má uklidňujíc­í ženský hlas? Studie prokázaly, že muži i ženy dávají přednost tomu, aby na ně mluvily ženské hlasy. Dodávají jim více jistoty, hrají na mateřskou strunu. Ovšem tyto preference mají své výjimky – mužské hlasy slyšíme radši, když potřebujem­e poradit ohledně vozů nebo počítačů, a ženské ve všech mezilidský­ch záležitost­ech.

Před časem výrobci inteligent­ních automatizo­vaných osobních asistentů s připojeným­i reprodukto­ry upravili algoritmy tak, aby tito roboti byli méně vlídní a shovívaví vůči hrubým a urážlivým výpadům uživatelů, kteří si na nich občas vybijí svou frustraci. Smyslem tohoto kroku bylo zabránit výpadům lidí proti ženám na ulici, protože si je díky svým zkušenoste­m s automatizo­vanými asistenty příliš odlidští.

Umělá inteligenc­e jako taková nemá předsudky. To my učíme stroje, aby byly neobjektiv­ní, ovlivněné, předpojaté. Světové ekonomické fórum odhaduje, že potrvá do příštího století, než dosáhneme skutečné rovnosti pohlaví. A je možné, že v případě umělé inteligenc­e budeme muset na rovnost pohlaví čekat ještě déle. (Les Échos, ČTK)

 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia