Klidně budu jen třetí umrlec, slíbil Orozovič
Národní poklad v pražském Národním divadle. Už na čtvrtek chystá režijní duo SKUTR do historické budovy adaptaci Erbenovy Kytice. V osmi baladách si zahraje téměř celý ansámbl zdejší činohry. „Folklor a vesnice jsou základní esencí,“hlásí k nastudování Igor Orozovič.
Jakou přesně máte roli ve Zlatém kolovratu a jakou v Záhořově loži?
Každý máme nějakou hlavní báseň. A já jsem vyhrál krále ve Zlatém kolovratu. Myslím, že od Erbena je napsaný trochu jako 2D postava, ale doufám, že mu vdechneme i třetí rozměr. A kdo by se nechtěl ucházet o Janičku Pidrmanovou? Jinak v Záhořově loži hrajeme všichni. Tvoří rámec celého představení, ale víc bych asi neměl prozrazovat. A všichni se objevujeme i v jiných baladách. Někdy inkognito, někdy jako překvapivý propojovák. Ale nechal bych to taky jako překvápko pro diváka. Ať si láme hlavu, kdo to tam hraje tu třetí mrtvolu zprava.
Jaký byl váš vztah ke Kytici?
No, absolutní láska. Jde o geniální dílo. Taky na tom Erben dělal dvacet let. A důkazem, že baví i mladou generaci 21. století, byla návštěva jednoho knihkupectví. Narazil jsem tam hned na čtyři úplně nová originální vydání. Pojaté třeba jako komiks. Mám teď, co se týče inscenací, takové obrozenecké období. A baví mě to. Takže když jsem se dozvěděl, že se chystá inscenace Kytice a že ji budou režírovat jevištní básníci Skutři, moc jsem si přál v tom být. Třeba jen jako ten třetí umrlec zleva.
Půjdou za sebou balady odděleně, nebo se budou přelívat?
Půjdou za sebou odděleně a zároveň se budou přelívat. Ale žádná zákeřnost, nebojte se.
Jakou zvolil SKUTR estetiku? Dají na domácí folklor, nebo jde spíše o moderní provedení?
Nebude to Joža Uprka, ale folklor a vesnice představují základní esenci. Skutři nejdou proti významu a hlavní myšlence balad a za to jsem vděčný. Podle toho, co jsem zatím viděl, to bude úchvatná podívaná.
Činohra Národního divadla moc prostoru k velkému herectví nedává. Bude ho zde díky recitaci klasiky více? Či půjde opět spíše o pohyb a celkové vyznění?
Věřím, že se dá dosáhnout toho, aby se obě složky doplňovaly. Kdo viděl někdy něco od Skutrů, dokáže si představit jejich Kytici. Jsem bojovník za psychologickou složku činohry, ale Kytici jsem chtěl dělat právě s nimi díky jejich obrazovému a poetickému vnímání divadla.