DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ PODROBNÝ NÁVOD

Podnikatelé Nové podmínky paušálů. Jak účtovat náklady na auto či pohoštění

Podnikatelům se každý rok daňové podmínky alespoň trochu mění. Asi aby byli stále ve střehu. Za rok 2018 se změna týká uplatnění paušálních výdajů. To je ulehčení pro ty, kdo nechtějí schraňovat každý paragon a raději si náklady vypočtou. Jenomže procenta se počítají pouze z milionových příjmů. Kdo si vydělal víc, zdaní navíc i všechno, co milionovou hranici přesahuje.

I tak se to však může vyplatit. Očekávané zvýšení limitu, ze kterého se paušál vypočítává, na dva miliony se bude týkat až příštího daňového přiznání.

Na oplátku si mohou podnikatelé „paušalisté“uplatnit slevu na vyživované děti a manželku. Na modelovém příkladu Evžena Ženatého (viz postup vyplňování formulářů) si ukážeme, jak si spočítat, jestli je lepší zvolit paušál, či evidenci skutečných výd ajů.

1. Skutečné výdaje

Evžen nejprve musí shromáždit, odůvodnit a zdokumentovat všechny výdaje. Ty pak odečte od příjmů 1 500 000 korun. Obecná pravidla pro evidování jednotlivých typů výdajů naleznete na následující dvoustraně.

Evžen splácí měsíčně 11 000 korun úvěru, ale do výdajů se počítají pouze úroky. Je to kvůli tomu, že za půjčené peníze si koupil stroje, které následně uplatní v odpisech. Kdyby odečítal jak splátku úvěru, tak náklady na pořízení strojů, objevily by se ty samé peníze ve výdajích dvakrát. Protože měsíční úrok je 900 korun, roční náklady na úvěr jsou 10 800 korun.

Dílnu si Evžen pořídil za 300 000 korun. Protože to je majetek firmy a koupě překročila 40 000 korun, nemůže celou částku na pořízení dát najednou jako výdaj, ale bude muset takzvaně odepisovat. Dílna je budova, patří do páté odpisové skupiny a odpisovat ji musí 30 let. Ročně tedy odepíše 9 996 korun.

Stejně tak bude muset postupně odepsat stroje, které do dílny pořídil. Ty stály celkem 480 000 korun, patří do druhé odpisové skupiny s dobou odepisování pět let. Ročně může dát Evžen do výdajů 96 000 korun.

Evžen k podnikání využívá auto, nechce však vést knihu jízd, proto využije paušálu 4 000 korun měsíčně (auto používá i k soukromým účelům), za rok 48 000 korun.

Za materiál k výrobě zaplatil podnikatel 300 000 korun. Další provozní náklady jsou 360 000 korun. Jejich nejvyšší část tvoří odměna brigádníkovi, který mu několik měsíců vypomáhal se zvládnutím velké zakázky, ale i platba za elektřinu, internet, pojištění, administrativní náklady...

3. Porovnání

Na první pohled jsou skutečné výdaje výhodnější – Evžen by vypočetl daň 101 280 a ušetřil by 3 720 korun.

Jenomže když využije paušál, nebude muset řešit daňovou evidenci. Její vedení by ho stálo buď spoustu času, který může věnovat podnikání, nebo peníze, jež by zaplatil účetní. Navíc v případě využití paušálu se nemusí obávat kontroly z finančního úřadu. Ta sice přijít může, ale kontrolovat bude jen příjmovou stránku podnikání. Obě tyto výhody Evženovi za necelé čtyři tisíce stojí, proto se rozhodne pro paušální vyčíslení výdajů.

V Evženově daňovém přiznání se objeví ještě odečitatelná položka za úroky ze stavebního spoření a slevy na děti a vyživovanou manželku. Tyto skutečnosti však ovlivní vypočtenou daň úplně stejně. Evžen tedy může vybírat jen na základě prostého porovnání příjmů a výdajů a z něho vypočtené daně.

„Ani ti, kdo vyčíslují výdaje paušálně a neschovávají si účtenky, nejsou – pokud patří do dotčených oborů – zbaveni povinnosti EET.“

Blanka Marková daňová poradkyně ekofi.cz