Na ekonomii každý třetí, na geologii bez přijímaček
Středoškoláci se mohou do konce února přihlásit na většinu pražských vysokých škol. Dominují především ekonomické obory, ale i pedagogické. O geologii naopak zájem skoro není.
PRAHA Kam se přihlásit na vysokou školu je otázka, kterou si pokládá většina studentů, kteří budou končit střední školu. Podle odborníků studenti při výběru dalšího studia zohledňují hned několik věcí. Patří mezi ně míra nezaměstnanosti u absolventů nebo výška platu v budoucím zaměstnání.
Tradičně bývá nejvyšší zájem o ekonomicky zaměřené obory. Studium takového zaměření nabízí 31 pražských univerzit. Z toho je jen 6 veřejných a zbytek tvoří převážně soukromé školy. Důvodem velkého zájmu o ekonomiku je rostoucí počet obchodních akademií i nízká nezaměstnanost ekonomů oproti ostatním studijním oborům.
Na Vysokou školu ekonomickou se podle statistik dostane přibližně každý třetí uchazeč. Studenti, kteří neuspějí, se často obracejí na soukromé instituce nebo volí náhradní obory. „Za posledních osm let ale počet studentů ekonomických oborů nepatrně klesá,“říká Martina Mlynářová z oddělení veřejných vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze. Oproti ostatním oborům však ekonomika stále dominuje.
Mírně klesá i počet přihlášek na humanitní obory. „Díky tomu se úspěšnost u přijímaček během minulých let zvedla. Nás to těší, protože chceme poskytnout příležitost ke studiu co největšímu počtu lidí, kteří o něj mají zájem, “vysvětluje proděkan pro přijímací řízení Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy Tomáš Holeček.
Na typu střední školy, kterou zájemce o studium absolvuje, podle Holečka tolik nezáleží. „Podle našich zkušeností mají sice absolventi prestižních gymnázií v něčem náskok, například v jazycích nebo obecných znalostech, v jiných ohledech mají při studiu ale výhodu i absolventi uměleckých škol nebo konzervatoří. Ti jsou zvyklí tvrdě a dlouhodobě na něčem pracovat. To se naopak gymnazisté musí často teprve učit,“dodává.
S nedostatkem zájemců se potýkají obory, které na středních školách tolik vyučované nejsou. Mezi ně patří i geologie a paleontologie. Přírodovědná fakulta Univerzity Karlovy zrušila přijímací zkoušky u nejméně žádaných oborů. „Na studijní obor geologie, geotechnika nebo hospodaření s přírodními zdroji budou přijati všichni uchazeči bez přijímací zkoušky,“uvádí web Přírodovědcem.cz, který fakulta zřídila pro uchazeče. Průměrná úspěšnost na tuto vysokou školu je v posledních letech kolem 70 procent.
Studenti by se však neměli rozhodovat jen na základě uveřejněných statistik o přijetí. Ty totiž nemusí být přesné. Čísla ovlivňuje počet studentů v maturitním ročníku nebo úspěšnost při samotné maturitě. Každá fakulta tvoří statistiku jinak. „Záleží na tom, co myslíme slovem přijatí. Jestli jsou to ti, kteří opravdu splnili všechny podmínky přijetí – nejen přijímačky, ale i doložení předchozího vzdělání – bylo by procento menší, než uvádí statistika zveřejněná na portálu vysokeskoly.com. Na různých školách a fakultách to může být počítáno různě, podle toho, kdy a jak se co kontroluje,“vysvětluje Holeček.
Učitelé jsou, ale vybírají si
Často zmiňovaný nedostatek učitelů a s tím spojený nedostatek zájemců o studium pedagogiky se týká jen části oborů. O některé je naopak až příliš velký zájem. „Přetlak zájemců máme u anglického a českého jazyka, základů společenských věd, psychologie nebo speciální pedagogiky. Počty studentů, které můžeme přijmout, jsou dány akreditacemi, ale také možnostmi jednotlivých kateder. Na anglický jazyk se nám hlásí přibližně 500 lidí, ale přijmout můžeme jen 150 až 180 uchazečů,“vysvětluje Anna Kucharská, proděkanka pro studijní záležitosti z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.
Podle ní se na předměty, kterých se týká stálý nedostatek učitelů, snaží univerzita nabírat co nejvíce lidí. Jedná se především o technické obory. „Počet zájemců však není tak vysoký, aby naplnil kapacitu katedry. Nízký zájem se tradičně týká matematiky, informatiky, chemie nebo cizích jazyků, jako je ruský nebo francouzský jazyk,“popisuje situaci Kucharská.
Názor, že u oborů s nízkým zájmem slevují školy na kvalitě či náročnosti přijímacích zkoušek, Kucharská vyvrací. „Přijímačky jsou standardně nastaveny a nároky se nemění. Dodržujeme standard učitelské přípravy i na straně dokončování studií,“dodává Kucharská.
Podle Českého statistického úřadu přibývá vysokoškoláků hlavně mezi ženami. Ve věku do 35 let má diplom až 40 procent žen, ale pouze 27 procent mužů.