Famózní Martina Sáblíková

Restart Sáblíkové, proměna za 12 měsíců Loni v březnu ji odepisovali. Teď ozdobila Martina Sáblíková sezonu velkého návratu i světovými rekordy!

Poslední kolo. Kouč Petr Novák na ni křičel: „Můžeš to dát!“Martina Sáblíková proťala cíl, pohlédla na časomíru a... „Nemohla jsem uvěřit tomu, co vidím.“

Nejstarší rychlobruslařský světový rekord právě padl. O tři setiny překonala na trati 3000 metrů zápis Kanaďanky Klassenové z roku 2006. Výkonem 3:53,31 přidala v sobotu další razítko na sezonu, v níž předvedla v 31 letech úchvatný návrat na ledový trůn. A to byl stále jen začátek. Včera večer přišla na trati 5000 metrů v Calgary fantazie číslo dvě: čas 6:42,01, opět světový rekord! Zlikvidovala v celkovém pořadí víceboje ztrátu 14,99 sekundy na obhájkyni prvenství Miho Takagiovou a popáté v kariéře je mistryní světa v této disciplíně. Přitom už v únoru při šampionátu na jednotlivých tratích v Inzellu získala tituly na 3000 a 5000 metrů. Kdo by tomu před rokem věřil? Sáblíková, po olympijské zimě nesčetných zranění mnohými odepisovaná, restartovala kariéru.

Jen vzpomeňme na březen 2018. Mistrovství světa ve víceboji tehdy hostil Amsterdam. Někdejší česká dominátorka tu skončila celkově až šestá a vyprávěla: „Záda mě zase bolela, síla mi chyběla.“

Týden poté vzdala v Minsku finále Světového poháru, kterému předtím na dlouhých tratích jedenáct roků po sobě vládla. „Necítím se tak zdravá, abych podala dobrý výkon,“říkala loni v Bělorusku. „Nechceme riskovat, že se mé zdravotní problémy ještě zhorší.“

Tělo jí dva roky nefungovalo. Vracející se zranění mocně útočila na psychiku. Éra Sáblíkové nenávratně skončila, radovaly se (mylně) rivalky.

Dopřála si nejdelší posezonní klid v kariéře. Když se po letní přípravě v září vracela na led, bála se: „Panebože, ať ta bolest nepřijde znovu. Já na ten led snad ani nechci. Děsím se toho.“Už první kontakt s oválem však byl na podzim pozitivní.

Vyhlásila pak, že poolympijská sezona bude spíše odpočinková, že v ní nemusí nikomu nic dokazovat. Možná právě proto, že si tuto myšlenku vsugerovala, se vnitřně uvolnila.

„Vůbec nevím, co od sebe čekat. Cokoliv mezi prvním a osmým místem bude v této zimě možné,“sdělovala v říjnu. Kouč Novák byl (jako vždy) ve vyjádřeních mnohem ambicióznější. Před startem Světového poháru oznámil: „Připravuji letos Martinu tak, aby se postupně v zimě zlepšovala a v březnu byla schopna atakovat světové rekordy.“

Tehdy si zaťukala na čelo a zpražila ho pohledem: Co to zase plácáš.

Nikdo Novákovi nevěřil. Jeho prohlášení mnozí považovali jen za propagandistický tah. Vždyť ke světovým rekordům, ať už vlastnímu na 5000 metrů, nebo tomu v držení Klassenové na 3000 metrů, se několik let ani nepřiblížila. Když navíc v prosinci onemocněla střevní chřipkou a bolel ji kolenní úpon, zdál se útok na rekordy plánem z oblasti sci-fi.

Zlom nastal v lednu. Mozaika jejího těla do sebe konečně zase zapadla. Zdraví drželo. Mysl byla namotivovaná. Brusle po ledu klouzaly. „Pocit, že se mohu při odrazu zase absolutně spolehnout na své nohy, je úžasný,“líčila.

Těžila ze své obrovské píle, ale zároveň i zdravého rozumu, díky kterému už se v trénincích nepřepínala. Prospělo jí rozšíření realizačního týmu a větší důraz na rehabilitaci. Radovala se znovu jako malá holka, jako by neuplynulo dvanáct let od doby, kdy začala porážet svět.

Únava z aklimatizace a fyzicky náročného čtyřboje měla trenérem avizovaný útok na rekordy na vysokohorské dráze v Calgary učinit krajně obtížným. Pokud měla historické maximum na některé z tratí přece jen překonat, hovořilo se o nedělní pětce. Ale dokázala to už o den dříve!

„Petr mi říkal, ať se pokusím o rekord i na trojce. Já pochybovala,“svěřila se. „Před třemi lety jsem se tu snažila jet tempo na svěťák, ale v posledních kolech jsem tehdy umřela.“

Přesto Novákovi řekla: „Zkusím to tedy.“Rozjela vražedné tempo. Ustála ho. Byla odměněna.

A včera znovu.

„Když jsem projela cílem, nemohla jsem tomu uvěřit. Viděla jsem ten čas, že se svěťák povedl. To je prostě neuvěřitelné!“