Málo bytů v Berlíně? Zkrátka je vyvlastníme

Jana Šafaříková

BERLÍN Jak vyřešit nedostatek bytů a rostoucí nájmy v německém hlavním městě? Třeba tak, že je sebereme těm, kteří na nich ve velkém vydělávají.

Myšlenka vyvlastňování není v Berlíně nijak nová. Už před pár lety například soudruzi z postkomunistické Levice mluvili o tom, že prázdné byty v lukrativních oblastech v širším centru Berlína by se měly majitelům zabavit, případně jim je ponechat, ale povinně tam nastěhovat nájemníky.

Nyní rudo-rudo-zelená koalice na berlínské radnici, tedy vláda složená ze sociálních demokratů (SPD), Levice a Zelených, oprašuje podobné návrhy.

V současné době však nejspíš není reálné, že by na ně skutečně došlo. Mimo jiné proto, že kompenzace realitním firmám by šly do závratné výše miliard eur.

Zajímavé je už to, že se o vyvlastňování coby teoretické možnosti vůbec mluví.

V Berlíně funguje také občanská iniciativa, která má za cíl převést byty z portfolia největších realitních firem do společného vlastnictví.

„Jako nájemníci totiž víme, že firmy pronajímající byty se zajímají především o své zisky, a nikoli o blaho svých nájemců. Podporujeme převedení bytů ze soukromého do společného vlastnictví,“hlásá spolek nazvaný Deutsche Wohnen enteignen. Deutsche Wohnen je jedna z největších realitních firem v Berlíně, enteignen znamená vyvlastnit.

Polovina obyvatel Berlína podle nedávného průzkumu pro deník Tagesspiegel by v zásadě neměla nic proti.

Starosta Berlína za socialisty Michael Müller o ničem takovém nechce ani slyšet. Naopak zmíněná Levice je jednohlasně pro, podobně jako Mladí socialisté, stranický dorost SPD. Zelení se k tomu zatím stavějí váhavě. Snahy ohledně vyvlastnění se opírají o článek 15 německé ústavy, podle něhož lze za náhradu vyvlastnit majetek, pokud je to v zájmu obecného dobra.

Obecně se pak uvažuje o jeho aplikaci na realitní společnosti, které vlastní a pronajímají více než tři tisíce bytů.

Německo v posledních letech přijalo nový zákon, který usměrňuje trh s bydlením a mimo jiné zakazuje skokový nárůst cen nájemného. Berlínská radnice také slíbila, že do roku 2030 postaví 200 tisíc nových bytů.

Jednoduché to ale není. Proti plánům na zastavení proluk u obytných domů často protestují jejich stávající obyvatelé, z nichž nikdo nechce mít před okny místo prázdného postoru nejdřív stavbu a pak okna nových sousedů.

Stejně tak si Berlíňané nechtějí nechat vzít areál bývalého letiště Tempelhof, jehož louky mezi přistávacími dráhami se skvěle hodí pro letní pikniky a runwaye pro jízdu na kole, bruslích nebo kiteboarding.

Výstavba na okrajích města na zelených plochách zase není po chuti Zeleným.

Do Berlína se každoročně přistěhuje 40 tisíc nových lidí. V hlavním městě jich nyní žije 3,7 milionu a předpokládá se, že právě do roku 2030 jejich počet překročí čtyřmilionovou hranici.