Můj nový mobil a Jasmíniny tmavé oči

Matka Baracka Obamy byla běloška, otec africký černoch. Takže rasově fifty fifty. Přesto je pokládán za černocha. Proč ne za bělocha? Nebo alespoň za mulata, jak tomu v USA bývalo do 20. let minulého století, než jižanští rasisté v Senátu prosadili klasifikaci černoch a běloch. Buď, anebo, nic mezi. Buď je to náš člověk, nebo není. Buď je běloch, nebo negr, dnes „zakázané“slovo. Jako kdyby nebylo žádných odstínů mezi těmito dvěma extrémy.

Mladé děvče Jasmína, které mně v prodejně T-Mobilu v Great Necku na americkém Long Islandu minulý týden prodalo nový mobil pro moji dočasnou potřebu v USA, mělo světle hnědou kůži, černé vlasy s náznakem miniaturních kudrlinek a tmavohnědé oči, až černé. Známky to afrických předků. Světlá kůže na jejích dlouhých, štíhlých prstech však potvrdila můj odhad, že u ní převládá „bílá“krev. Přesto je pokládána za černošku. Proč? V současnosti jsou vymýšleny různé sexuální podskupiny, rasově je však Američan buď běloch, nebo černoch. Lze vygooglovat, že pár tisíc Američanů se při sčítání obyvatel prohlásilo za mulaty. To je ale jen nepatrný zlomek procenta obyvatel USA.

Když byl náš syn Jonathan ve třetí třídě, přišel domů s novinkou, že jeho spolužák Joshua Butler má v Anglii rodinnou linii prokázanou až do 13. století. A co prý my. Američané se rádi pídí po předcích a Jonathan nebyl jiný. I mne to zajímalo, a tak jsem matku požádal, aby dala dohromady rodokmen.

Výsledek byl zajímavý. Jednu naši moravskou větev vysledovala do roku 1690. Mne překvapilo, že jeden z předků pocházel z Lucemburska, byl písařem v napoleonské armádě, jež prošla našimi zeměmi. Takže nejsem „čistý“Čech, ale z 1/16 Luxemburčan.

Podle genetických rozborů laboratoře Genome mají Češi ze 40 procent předky ze střední a východní Evropy, tedy Slovany. Následuje 25 procent z jihozápadní a západní Evropy, 11 procent z Balkánu. A máme v sobě i geny Keltů, Vikingů či Židů. Super koktejl, žádná čistá „česká“rasa.

Jasmína byla přirozeně profesionální. Slušná, usměvavá, na mé poděkování vesele odpověděla You are Welcome (je mi potěšením). Žádný spěch, vše důkladně vysvětlila tolikrát, dokud to zákazník nepochopil. Svoji práci měla usnadněnou vstřícností zaměstnavatele, operátora, jehož jménem mně mohla nabídnout zdarma nový mobil Motorola, neomezené volání, SMS a data za 50 dolarů za měsíc, když si předplatím na nejméně dva měsíce. K porovnání – večeře v levné čínské restauraci mě stála 30 dolarů, nákup základních potravin na týden 60 dolarů. Můj nový mobil má 16 GB, 8mp kameru, 4G LTE, 5,2“displej. Zadarmo. S úsměvem.

V zemi české jsou podobné Jasmíny dosud v menšině. Příliš často se zákazník setká s nerudným prodejcem. Ten za to snad ani nemůže, když ta nevstřícnost přichází shora. Na čtyři měsíce jsem se pracovně vrátil na Long Island, a tak jsem chtěl dočasně přerušit smlouvu se svým mnoholetým českým operátorem. Vyjednávání mě stálo nejen zbytečnou návštěvu v obchodě, ale i několik telefonátů s nerudnými zástupci, než mně bylo vysvětleno, že to není možné.

Takže budu v Česku platit i za službu, kterou nebudu využívat, nadále mně bude účtováno měsíčně 698 korun. Velký to kontrast s Jasmíninou proklientskou vstřícností!