O daních z příjmů z ciziny
1
Podnikám, mým odběratelem je zahraniční firma, musím to uvádět v daňovém přiznání? Budu vyplňovat přílohu číslo 3?
Ve většině běžných případů podnikání se příjem od zahraničního odběratele v daňovém přiznání samostatně odděleně od ostatních příjmů neuvádí. Podnikatel, který v ČR například poskytne poradenskou službu či provede opravu movité věci pro zahraničního odběratele, případně prodá zboží zahraničnímu odběrateli, nebude tento příjem v daňovém přiznání speciálně uvádět, napíše jej společně s ostatními příjmy z podnikání v příloze číslo 1.
Vyplnění přílohy číslo 3 k daňovému přiznání přichází v úvahu, pokud podnikatel zdaňuje příjem, který měl v souladu se smlouvou o zamezení dvojímu zdanění zdroj v jiné zemi. To mohou být například příjmy z licenčních poplatků, z pronájmu movitých věcí (vozidel, strojů...) užívaných v zahraničí, případně příjmy sportovců a umělců dosažené za činnost v cizině či příjmy z podnikání při vzniku stálé provozovny v zahraničí.
2
Kde člověk vezme přílohu číslo 3 a koho se vlastně týká?
Je k dispozici elektronicky například na stránkách Finanční správy, papírový formulář na úřadech nebývá. Vyplňují ji poplatníci mající příjmy, které byly v souladu s příslušnou smlouvou o zamezení dvojímu zdanění zdaněny v zahraničí, a v ČR je u těchto příjmů uplatňován zápočet zahraniční daně, typickým příkladem jsou dividendy ze zahraničí.
3
Pracuji v Česku pro zahraniční firmu. Protože však současně podnikám v ČR, budu si podávat daňové přiznání sám. Jak uvedu příjmy od zahraničního zaměstnavatele? Předpokládáme, že jde o běžný příjem ze zaměstnání, kdy pracovní činnost vykonáváte v tuzemsku. Tento příjem uvedete na řádku 31 daňového přiznání do úhrnu příjmů od všech zaměstnavatelů, stejně tak zaměstnavatelem uhrazené pojistné zahrnete do povinného pojistého na řádku 32. Jelikož jste pracoval v ČR, byl zde příjem pravděpodobně zaměstnavatelem zdaněn daní z příjmů fyzických osob. Zaměstnavatelem odvedené zálohy uvedete do úhrnu sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti na řádku 84.
4
Kdo je daňový rezident? Je to mé rozhodnutí, nebo to má nějaká pevná pravidla?
O daňové rezidenci rozhoduje reálné bydliště s úmyslem dlouhodobě se v něm zdržovat. Pokud má poplatník bydliště ve více státech, rozhoduje takzvané středisko životních zájmů. Daňovým rezidentem je pak v té zemi, k níž má užší osobní a hospodářské vazby. Posoudit je třeba: kde žije jeho rodina, partner... V případě, že rodinu nemá, posuzují se i takové věci jako: kde má bankovní účty, kde je členem sportovních a zájmových klubů, kde vykonává politickou činnost, kde má přátele, se kterými se věnuje volnočasovým a sportovním aktivitám, kde má permanentky na sportovní utkání, divadelní představení... Vzniká zde řada komplikovaných situací vyžadujících odbornou konzultaci a často i jednání s daňovými správami.
Občas se za klíčové kritérium chybně považuje časový test „zdržování se na území státu“po dobu 183 dnů, který je uveden v zákoně o daních z příjmů. Ten má zásadnější význam jen v poměrně vzácných případech poplatníků ze zemí, se kterými nemá ČR uzavřenu smlouvu o zamezení dvojímu zdanění.
5
Co to znamená metoda vynětí a zápočtu? Jaký je mezi nimi rozdíl a kdy mám kterou použít? Při metodě vynětí jako český daňový rezident sice své příjmy uvedete do daňového přiznání, ale daň z nich zde přímo neodvedete. Tyto příjmy pouze ovlivní postup při výpočtu daňové povinnosti dosažené z ostatních, nevyňatých příjmů.