Ve městě přibudou chráněná území Více ochrany pro pražskou přírodu
PRAHA Na území hlavního města je dvanáct přírodních parků a čtyřiadevadesát zvláště chráněných přírodních lokalit o rozloze více než dva tisíce hektarů. Tak velkou koncentrací chráněných území se nemůže pochlubit žádná evropská metropole. Ochranu přírody navíc hodlá hlavní město ještě posilovat.
„Jsou vytipované další lokality, které si zaslouží zvláštní územní ochranu. Nejdále je příprava u rybníka Slatina a bývalého lomu Řepora v Řeporyjích,“uvádí Jiří Rom, magistrátní specialista péče o chráněná území. Rybník Slatina je podle něj nejdůležitější ornitologickou lokalitou v Praze a jejím blízkém okolí. U Řepory jde o unikátní kombinaci geologických podmínek a výskytu vodních společenstev v podobě tůní a mokřadů a v nich žijících organismů.
Aktuálně se 94 pražských chráněných území skládá z osmi národních přírodních památek, šestnácti přírodních rezervací a sedmdesáti přírodních památek. Podle Roma je vysoká koncentrace chráněných lokalit dána specifickým geologickým podložím pod metropolí.
„Praha má ale trochu jiný problém, a to ten, že jsou chráněná území pod velikým tlakem veřejnosti a stávají se z nich jakési veřejné parky, což je špatně, jelikož degraduje ten předmět ochrany. Pražské ochraně přírody by tak prospělo vytváření většího počtu rekreačních prostor, kam by chodili lidé a ulehčili tak chráněným územím,“říká Rom.
Vidoule zůstane bez domů
Takovou lokalitou může být například tabulová hora Vidoule, která leží v severozápadním cípu Jinonic, mezi Košíři a Butovicemi. O unikátním území se dlouho mluvilo ve spojitosti s plány developerů, kteří chtěli na části přírodního parku několikrát měnit územní plán, aby na Vidouli mohli stavět byty. Praha 5 se změně územního plánu bránila a před dvěma lety zadala urbanistickému
a krajinářskému Studiu Reaktor úkol vypracovat studii, podle níž se bude s územím dále pracovat.
Urbanisticko-krajinářskou studii v únoru představili její tvůrci veřejnosti na půdě Institutu plánování a rozvoje (IPR). „Náš koncept vychází ze současného stavu, který by se neměl nijak zásadně měnit. Hledáme spojitost mezi prvky divoké přírody a aktivním využíváním parku,“popisuje Jan Kačer ze Studia Reaktor. Vidoule by se měla stát místem, kam si mohou jít Pražané zaběhat, ale zároveň si zachová svůj přírodní charakter.
Podle ochránců přírody je dobře, že se na kopci nebude stavět. „Význam je jednak geologický a jednak na jižní straně kopce je možné nalézt pozůstatky stepního společenstva. Je to jedna z mála náhorních plošin v Praze, která ještě není zastavěná. Pro luxusní sídliště by to asi bylo ideální místo, ale z krajinářského hlediska by byla zástavba Vidoule katastrofa,“vysvětluje význam lokality Jan Moravec z Českého svazu ochránců přírody. „Podobně unikátní plošina nad Prahou je snad jen Děvín, tedy výrazná dominanta nad smíchovským nádražím s pozůstatky bájného hradu,“dodává Moravec.
Problémem v případě Vidoule ale nadále zůstává majetková roztříštěnost území. „Dotčené pozemky, označené v platném územním plánu jako přírodní rekreační plochy a v návrhu Metropolitního plánu jako metropolitní park, mají různé majitele. Značnou část vlastní developer Ekospol. Budeme dále sledovat, jak se záměr městské části vyvíjí,“říká mluvčí IPR Marek Vácha.
Podle místostarosty Prahy 5 Martina Slabého (ANO) však územní studie pomůže ukončit obavy z toho, že by se na Vidouli mělo stavět. „Pokračujeme s výkupem pozemků. S magistrátem jsme už největší vlastníci půdy v lokalitě. Na východní straně jednáme o pronájmu. Kopec musí zůstat odpočinkovou zónou,“uvedl místostarosta v rámci představení studie.
Chránit se má i Botič
Podobně jako u Vidoule se řeší také budoucnost u koryta a břehů Botiče. To je další z významných pražských přírodních území, které je potřeba podle ochránců přírody udržovat. „Část Botiče pod Hostivařskou přehradou do Záběhlic je naprosto unikátní. Jsou tam vysoké břehy kde mohou žít ledňáčci. Od Záběhlic dolů už je to betonové koryto, které by si revitalizaci zasloužilo,“vysvětluje Moravec.
Městská část Praha 10 si nechala vypracovat urbanistickou studii koryta Botiče u architektonického ateliéru Projektor, který ji odevzdal na přelomu roku. Studie má sloužit jako podklad pro následující investice, která zatraktivní břehy potoka například pomocí vybudování míst pro odpočinek a relaxaci nebo úprav zeleně.