Proč Hitler může, a Jackson nesmí
Děda Simpson prý za svého pobytu v Evropě předváděl striptýz Adolfu Hitlerovi. To je v pořádku. Ale když jeho syn Homer narazí v blázinci na muže posedlého představou, že je Michael Jackson, musí se dotyčná epizoda animovaného seriálu Simpsonovi z roku 1991 navždy odstranit.
Svět se zase jednou zbláznil. Ještě sice nepálí zakázané knihy, ale už posílá na hranici jejich jednotlivé kapitoly, nejnověji všechny, kde se vyskytuje jméno někdejšího popového krále. Jako by tak mohl vymazat stopu, že Michael Jackson žil, zpíval, tančil a před deseti lety zemřel.
Ano, údajně také sexuálně zneužíval děti, jenže to není nic nového pod sluncem. Za svůj život čelil několika žalobám, soud mu však vinu nikdy neprokázal.
Až nyní vynesl opačný verdikt dokument HBO nazvaný Leaving Neverland. Že film naslouchající výhradně jedné straně barikády nemá právoplatnost justičního výroku? Nevadí, zato dokáže pořádně zahýbat veřejným míněním a vyvolat až bizarní reakce.
Nejprve zpěvákovy hity stáhla z vysílání řada rozhlasových stanic od Nového Zélandu přes kanadský Quebec, Nizozemsko, Norsko až po BBC Radio 2, některé s odvoláním na přání posluchačů. Po premiéře dokumentu klesl podle průzkumů výskyt Jacksonových písní v rádiích o třináct procent, prodej jeho nahrávek o čtyři procenta a stahování videí o pět procent.
To je jedna stránka obchodní války, která může a nemusí být jen dočasná. Druhou představuje žaloba o sto milionů dolarů, kterou podali správci zpěvákovy pozůstalosti na HBO.
Rodina také připomněla veškeré sporné body dokumentu včetně faktu, že oba jeho aktéři líčící své zneužívání vypovídali v minulosti přesně naopak, tedy ve prospěch Michaela Jacksona, a že tedy i jejich motivací mohly být peníze.
Mimo zjevný byznys naopak stojí jednak filmařské kvality dokumentu samého, zjevně nastavovaného a místy manýristického, jednak prapodivná úloha rodičů tehdejších chlapců, která volá o pořádné zpracování stokrát hlasitěji než omletý případ Jackson. Protože právě oni, otcové a matky, s radostí, hrdostí a lačností po odlesku hvězdného prachu postrkávali své ratolesti do zpěvákova slavného sídla – a teprve nyní zázračně prozřeli?
Ale to všechno je pořád ještě polemika vedená na vážné půdě. Proč se však do korektního bojkotu zapojili jindy tak hrdě nekorektní Simpsonovi, zůstává záhadou. Tím spíše, že za třicet let své existence nasbíral seriál tolik populárních hostů, že kdyby měl při každé změně společenských nálad spáchat čistku, moc by z něho nezůstalo. A není nutné sahat hned k Hitlerovi – co třeba herec Mel Gibson, svého času morálně zlynčovaný a vyobcovaný za hrubé urážky? O Billu Clintonovi, Georgi Bushovi nebo Tonym Blairovi nemluvě, na politiky se vždycky nějaký bič najde.
Paradoxně donedávna se producenti seriálu pyšnili, že píseň k narozeninám Líze Simpsonové v dotyčné epizodě napsal a nazpíval osobně Michael Jackson; kdo si nepospíšil, už ji neuslyší. Leda pirátsky.
V upravování historie kdysi vedlo stalinské Rusko: oběti poprav mizely dodatečně z fotografíí. Hollywood však rozsah retuší rozšiřuje, počínaje nevolí nad cigaretami či obrazy Dvojčat ve starých filmech a konče vymazáváním lidí, na něž se snesla nařčení ze sexuálního obtěžování. Herec Kevin Spacey zmizel z filmu Všechny prachy světa, komik Louis C.K. z televizního pořadu – a teď i Jacksonův animovaný dvojník z veselé nadsázky.
A tady končí legrace.