S Froomovým lékem. Krupčík a jeho astma
Nejlepší český muž na MS biatlonistů si pečlivě hlídá povolené dávkování
Ten lék byl „proslaven“Chrisem Froomem a jeho kauzou z Vuelty 2017. Sprej ventolin, určený na léčbu astmatu, obsahuje látku salbutamol a nepotřebujete na něj terapeutickou výjimku. Pouze nesmíte překročit povolený práh této látky v moči: 1 600 mikrogramů (16 vdechů) za 24 hodin, nebo 800 mikrogramů za každých 12 hodin. Což Froome překročil. Tomáš Krupčík, zatím nejúspěšnější český muž na biatlonovém šampionátu v Östersundu, užívá ventolin léta. S antidopingovými komisaři nikdy potíže neměl. Pečlivě si hlídá rizika i počet vdechů.
„Bojuju s astmatem od dětství, chodil jsem do školy pro alergiky,“líčí. „Mám potravinové alergie a další na prach a plísně. Průdušky na ně bez léku reagují tak, že jakmile je zatížím závodním tempem, stáhnou se a objem nadýchaného vzduchu se rapidně sníží. Svaly pak nemají kyslík a nemohu s nimi v závodním tempu pracovat. Dá se s tím normálně žít, ale ne závodit.“
Za pomoci ventolinu se snaží tyto stavy potlačit a ve zhruba 90 procentech závodů úspěšně. Ale občas ani ventolin nezabere. Naposledy v únoru v Soldier Hollow.
„Bydleli jsme tam na starém hotelu, všude byly koberce, hodně se prášilo,“vypráví Krupčík. „Z toho patrně vznikl v mém těle problém a ventolin tentokrát nepomohl.“
Následky pocítil při sprintu v Soldier Hollow záhy. Hned na první položce, jakmile snížil frekvenci dýchání, se mu kvůli staženým průduškám zhoršila celková ventilace. Načež začal na trati výrazně zpomalovat, od 34. běžeckého času v prvním kole až k 77. ve třetím.
„Většinou ty léky fungují výborně, jenže někdy, pokud je astmatický stimul obzvlášť silný, selžou – a já to neovlivním,“popisuje. „Dopředu nerozeznám, jestli mě taková krize na trati potká, nebo ne.“
Z členů českého A-týmu má astma jediný. „Jeho“ventolin v minulosti patřil i na seznam zakázaných látek a bez přidělené výjimky jej sportovci nesměli užívat, ale před pěti lety ho WADA (Světová antidopingová agentura) ze seznamu vyškrtla.
„Jsem přesvědčený, že zdravému člověku nepomůže. Těm, kteří mají průchodnost průdušek v pořádku, už ji nezlepší,“soudí Krupčík.
Přesto se také s ventolinem dle mnohých indicií hojně experimentuje i u neastmatiků.
„Ve velkých dávkách by mohl mít vliv na svalovou výkonnost. Proto ho využívají hlavně cyklisté a lyžaři,“říká Vladimír Dobeš, lékař českého týmu. Dotyční sportovci se pohybují na krajní hranici povoleného dávkování a doufají, že se pozitivní efekt na svaly projeví. „Nicméně riskují, že to přepísknou a testy neprojdou,“poukazuje Dobeš. „Proto sami sebe velmi detailně testují v laboratořích, aby zjistili, kolik vdechů si mohou dovolit, aniž by se dostali do průšvihu. Ovšem i tak budou vždy výsledky jejich testů ovlivněné také tím, kolik toho vypijí, sní, a dalšími faktory.“
Vše se dá zneužít, poukazuje též sportovní ředitel svazu Ondřej Rybář. Nepatří však k radikálnímu křídlu, doporučujícímu astmatikům vytrvalostní sporty víceméně zakázat. „Jen si představte, že tomu sportu obětujete třeba 15 let a najednou vás postihne takzvané vypěstované astma, například z ovzduší, a vy byste proto měli skončit,“říká. „V těchto situacích mi použití takových léků připadá vhodné.“
Jiným případem než ventolin jsou při velmi silném onemocnění astmatem léky na bázi kortikosteroidů. Na ně už terapeutickou výjimku (TUE) sportovci potřebují.
Dá se také s nimi fixlovat? Podle Dobeše jen velmi obtížně. „Musíte onemocnění doložit dokumentací a výsledky spirometrie v podmínkách, jež vaše astma způsobují. Takové vyšetření nelze podstoupit u jakéhokoliv lékaře, ale jen na pracovištích, certifikovaných u národního antidopingového výboru. Navíc vás komisaři kdykoliv mohou odchytit a otestovat znovu.“
Přesto tisíceré pochybnosti o oprávněnosti udělených výjimek existují. Události z mistrovství lyžařů dokazují, že je sportovců usilujících jakkoli obelhat systém stále dost.