Brexit se odkládá
Britští poslanci posílají premiérku Mayovou do Bruselu žádat o posun termínu
LONDÝN Za dva týdny už Britové mohli mít to, co mírnou většinou zvolili v referendu v červnu 2016: odchod z Evropské unie.
Nejistota kolem brexitu ale pokračuje dál. Ani čtrnáct dní před plánovaným datem odchodu, které připadá na pátek 29. března, stále není jasné, zda se tak skutečně stane. A pokud, tak za jakých to bude podmínek.
Britští poslanci včera výraznou většinou 210 hlasů přijali dodatek požadující odklad data brexitu. Premiérku Theresu Mayovou vysílají do Bruselu s žádostí o posun termínu. Nejzazším datem odchodu Británie z Unie se tak nově stává 30. červen letošního roku.
Ovšem jen za předpokladu, že s tím Evropská unie bude souhlasit. Zástupci EU už dali najevo ochotu v jednáních dále pokračovat, ovšem jen v tom případě, že Británie předloží konkrétní plán toho, co přesně chce.
Otázky bez odpovědí
Británie má za sebou tento týden trojí hlasování, během nichž dále utrpěla už beztak slabá autorita premiérky Theresy Mayové.
V úterý poslanci odmítli její odchodovou dohodu, téměř šestisetstránkový dokument, který Mayová během posledního roku a půl vyjednala s EU, jež zajišťuje kontrolovaný brexit. Ve středu odmítli takzvaný tvrdý brexit, tedy odchod bez dohody.
Rozhodnutí poslanců nepřinášejí žádná řešení, jen nové otázky: Co Britové chtějí? Odchod s dohodou, ale jinou? Nové referendum? Nové volby? Zůstat v Unii? To jsou jen některé z těch, na něž britská strana stále nemá jasnou odpověď.
Mayová dál ztrácí kontrolu nad svou stranou, třináct ministrů se proti doporučení strany zdrželo středečního hlasování, následně odstoupila ministryně práce Sarah Newtonová, když podala další z dlouhé řady rezignací.
Z brexitu se stalo absurdní drama, tragikomedie shakespearovských rozměrů. Na obou stranách a zejména pak v Evropské unii začíná převládat únava, znechucení a docházející trpělivost.
V evropských jazycích se také objevily lokální varianty nového slova „to brexit“neboli brexitovat: rozloučit se, ale neodejít.
Tvrdý brexit stále ve hře
Přestože britský parlament odmítl tvrdý brexit, tedy odchod bez dohody, je tato varianta stále ve hře. Datum brexitu 29. března 2019 je ustaveno v britském zákoně, který parlament už dříve schválil.
Pokud nenastane jiné východisko, jako že odchodová dohoda nakonec přeci jen vstoupí v platnost, nebo že dojde k oboustrannému souhlasu s EU ohledně prodloužení data odchodu, je takzvaný tvrdý brexit, neboli no-deal, výchozím řešením celé situace.
Evropská unie se na tvrdý brexit připravuje jako na reálnou možnost a schválila sérii opatření, která mají jeho dopady minimalizovat. Také britská vláda už pro tento případ vydala sérii doporučení.
Po včerejšku je zřejmé, že Theresa Mayová po dvou porážkách v dolní komoře předloží poslancům svou odchodovou dohodu i potřetí, a to v týdnu do středy 20. března.
Během prvních dvou hlasování dohoda propadla s výrazným rozdílem hlasů. Nepodpořila ji ani část vládních konzervativců, ani koaliční severoirská DUP, bez níž Mayová nemůže mít většinu.
Právě poslance DUP se nyní Mayová snaží přesvědčit, aby napotřetí s dohodou souhlasili. K tomu musí ovšem získat i poslance své vlastní strany, což což je úkol ještě obtížnější.
Před Británií je stále řada možností dalšího vývoje: odchod bez dohody, nové hlasování o dohodě a odchod s dohodou, odchod se zcela novou dohodou, nové referendum, nové volby, rezignace premiérky, nebo v krajním případě žádný brexit. Včerejšek nicméně do brexitového martyria žádné jasno nevnesl. Zmatky budou pokračovat dál.
Podle rozhodnutí Evropského soudního dvora má Británie možnost do 29. března jednostranně stáhnout článek 50 Lisabonské smlouvy, tedy zrušit žádost o vystoupení z EU. Souhlas Unie k tomu nepotřebuje. Jde nicméně spíše o teoretickou možnost, kterou Theresa Mayová odmítá a která by za současného stavu pravděpodobně neprošla ani parlamentem. Poslanci včera hlasovali o třech dodatcích. První z nich, který navrhoval, aby se termín brexitu odložil kvůli uspořádání nového referenda, poslanci jasně odmítli. Podporu neměl ani u opozičních labouristů.
Druhý dodatek o tom, zda má parlament převzít od vlády kontrolu nad dalším vyjednáváním o brexitu, poslanci rovněž zamítli, byť jen velmi těsně. Neprošel ani třetí dodatek, který požadoval prakticky neomezený odklad data brexitu. Následně však poslanci přece jen něco schválili – to, že premiérka požádá v Bruselu o odklad odchodu z EU do 30. června. O ten bude Británie muset požádat i v případě, že parlament odchodovou dohodu napotřetí schválí, aby stihla zapracovat potřebná opatření do svého právního řádu. Zmatky kolem brexitu tedy hned tak neskončí.