Střílelo se jen v Místku

Ostravsko Němci začali obsazovat už 14. března večer

Území okleštěné československé republiky obsadila německá vojska 15. března, ale někam vstoupila už o den dříve večer. Třeba do tehdy ještě samostatného města Místek. „Němci se nejspíše obávali reakce Poláků, vždyť polská hranice tehdy ležela na východním okraji dnešní Ostravy. Nechtěli riskovat jejich nenadálou akci, protože o uhelné doly a Vítkovické železárny měli mimořádný zájem,“vysvětluje nacistické pohnutky Ondřej Kolář ze Slezského zemského muzea v Opavě. Právě v Místku došlo k jedinému zaznamenanému vojenskému odporu proti obsazení republiky; okupantům se postavili vojáci tamních Czajánkových kasáren.

Nejdříve zaznamenali příjezd německých vojsk věřící v nedalekém kostele. „Byli jsme tam na mši, když se najednou rozezněly rány na dveře, ty se vzápětí rozletěly a dovnitř vešel německý voják,“vypráví téměř devadesátiletá Miroslávka Mojžíšková na podvečer 14. března 1939. „Začal nás s řevem vyhánět z kostela ven. Na bohoslužbě bylo plno lidí, mohlo nás být sto, možná i víc. Pak nás hnali ulicí, za námi jela motorka, na ní němečtí vojáci.“

Lidé před vojáky utíkali do nedalekého parku, který shodou okolností ležel v těsné blízkosti Czajánkových kasáren. První výstřely tam padly patnáct minut po šesté večer. „Slyšeli jsme odtamtud strašný cirkus. Od kasáren zněla střelba, měli jsme hrozný strach, tak jsme utíkali domů,“vzpomíná paní Mojžíšková.

První výstřel vypálil vojín Sagan, který hlídkoval u brány na německého důstojníka. Po třiceti minutách však obráncům došly náboje. V přestřelce byli dva čeští vojáci zraněni, ztráty Němců se odhadují mezi šesti až osmnácti mrtvými. (sta, jog)