Trest smrti za přihlášení se k českému národu
Mezi zatčenými a k trestu smrti odsouzenými lidmi v době okupace figuruje i jméno hraběte Humprechta Czernina z Chudenic, příslušníka staré české šlechtické rodiny.
Okupanti nezapomínali a neodpouštěli, což platilo i pro šlechtice. Mladý hrabě byl totiž jedním z lidí modré krve, kteří se po vzniku protektorátu ohradili proti germanizaci. Osmdesátka šlechticů ze třiceti tří starých rodin se přihlásila k sounáležitosti s českým národem v deklaraci, kterou předala prezidentu Háchovi.
Pro mnohé z nich měl podpis tragické následky. Kromě uvalení nucené správy na majetek většiny z nich byli někteří odsouzeni k mnohaletému vězení. Bilanci celkové pozemkové újmy signatářů deklarace předložil dne 20. července 1945 ministru zahraničí Janu Masarykovi Jan Lobkowicz. „Z dokumentu vyplývá, že celkově česká šlechta přišla o 104 060 hektarů půdy. Za velkostatky zabavené ve prospěch třetí říše se majitelé nedočkali žádné náhrady,“popisuje historik Miloš Hořejš.
V červnu roku 1942 se stal obětí konspirační akce kolínského gestapa i Humprecht. Při náhodné kontrole byla u lesního inženýra Františka Dvořáka, gestapáckého konfidenta, nalezena pistole. Tu si k němu do úschovy údajně dal právě Czernin. Hrabě se k vlastnictví zbraně nepřiznal, jenže v protektorátu platilo stanné právo. Pro neoprávněné vlastnění zbraně byli oba odsouzeni k trestu smrti a Czerninův majetek zámek Hlušice byl zkonfiskován ve prospěch Říše.
Po rozsudku oba na místě požádali o milost, kterou jim ještě týž den K. H. Frank udělil. Czerninovi trest změnili na doživotí. Odpykával si ho do 15. září 1944 ve věznici v Brandenburgu an der Havel.
Dvořáka čekal jiný osud, záhy byl propuštěn. „Humprechtu Czerninovi se takového přístupu nedostalo. Z věznice byl propuštěn až 15. září 1944 těžce nemocný a během několika dní zemřel na tuberkulózu,“dodává Hořejš. Případ měl dohru po válce, Dvořák byl odsouzen k deseti letům vězení za kolaboraci.
Perzekuce čekala i na šlechtice z Czerninova okolí. Ještě dříve než Humprechta zatklo gestapo jeho staršího bratra Rudolfa za poslech zahraničního rozhlasu. O průběhu účelového vyšetřování si přál být informován sám K. H. Frank. Spolu s Czerninem byli vyšetřováni a následně odsouzeni i jeho přátelé František Kinský a Karel Rohan. Rudolf Czernin si trest po více než tři roky odpykával ve věznicích v Kolíně, na Pankráci a v Terezíně. (row)