Slováci volí prezidenta

Vedla Čaputová, ale průzkumy před volbou prezidenta se už nesmí zveřejňovat

BRATISLAVA Slovensko dnes volí prezidenta. Ze 13 kandidátů je největší favoritkou právnička Zuzana Čaputová. Před místopředsedou Evropské komise Marošem Šefčovičem a soudcem Nejvyššího soudu Štefanem Harabinem by měla mít značný náskok.

Žebříček kandidátů však vychází ze starých průzkumů. Na Slovensku totiž platí zákaz zveřejňování výsledků sondáží v období dvou týdnů před prvním kolem voleb a v den hlasování. Dřívější průzkumy proto nemohly zachytit případné změny nálady voličů během vrcholící kampaně. Očekává se, že žádný z kandidátů

nezíská více než polovinu hlasů a nástupce Andreje Kisky tak vzejde až z druhého kola přímé volby. To je plánováno na 30. března a postoupí do něj dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola.

Vyhrocená kampaň

„Více kandidátů je naladěno bojovněji vůči ‚systému‘. Kampaň byla vyhrocenější – jak používaným slovníkem, tak vzájemnou kritikou kandidátů,“říká politoložka Aneta Világiová. Čaputová vsadila na potřebu navrácení důvěry lidí v instituce a v politiku, což se v zemi stalo jedním z hlavních témat po loňské

vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky.

Čaputová, kterou podpořil i Kiska, příliš nezdůrazňovala své liberální postoje. Právě kvůli nim se stala terčem kritiky například ze strany politiků nejsilnější vládní strany Směr bývalého premiéra Roberta Fica či ze strany církve. Kandidátka, která odmítla vést útočnou kampaň, podpořila možnost adopcí dětí homosexuálními páry, byť katolické Slovensko dosud nezavedlo ani registrovaná partnerství osob stejného pohlaví.

Liberální názory Čaputové využil dlouholetý diplomat Šefčovič, který se přihlásil k tradiční rodině a ke

křesťanským hodnotám. Sice se označuje za nezávislého kandidáta, ale v kampani ho i finančně podpořil Směr a Šefčovič vystupoval také na mítincích Směru. Převzal i některá sociální témata Směru, vůči kterému se Čaputová vymezila.

Ještě na začátku února Šefčovič vedl. „Čaputová je kandidátka, která se silně spoléhá na svou vizi a příspěvek ke stabilizaci poměrů na domácí politické scéně. Pro Šefčoviče je výstavní skříní působení v zahraniční politice,“říká Világiová.

Kontroverzní soudce Nejvyššího soudu Harabin v kampani zase vystupoval proti EU a označoval se za

jediného národního kandidáta. Podle politoložky stavěl hlavně na kritice politických elit a systému jako takového, byť na rozdíl od Čaputové a Šefčoviče by v domácí vysoké politice nebyl nováčkem. Harabin v letech 2006 až 2009 zastával funkci ministra spravedlnosti.

Úřadující prezident Kiska, kterému pětiletý mandát skončí v polovině června, se o znovuzvolení neuchází.

Zvolení prezidenta v prvním kole se nepředpokládá i s ohledem na volební účast. Slováci v zahraničí nemohou prezidenta volit na ambasádách ani se zapojit korespondenčně.