„Bezdomovci“z velkých měst

V Praze a Brně budou za pár let chybět desítky tisíc bytů. Pomoci by mohl nový stavební zákon

Do roku 2030 přibude v Praze zhruba 160 tisíc nových obyvatel, vyplývá z prognózy Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR). Není však jasné, kde budou bydlet. Výstavba bytů totiž potřebám rostoucí metropole neodpovídá.

„K uspokojení poptávky by mělo v Praze vznikat každý rok ideálně osm tisíc nových bytů,“říká mluvčí IPR Marek Vácha. Loni jich však v hlavním městě bylo dokončeno pouze 5 290, vyplývá z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Nedostačující je i počet nově zahájených staveb bytů, který loni dosáhl čísla 4 218. Meziročně klesl také počet vydaných stavebních povolení na bytové budovy, v roce 2018 jich bylo 1 610, uvádí ČSÚ.

Ve srovnání s plány má Praha už nyní v deficitu výstavby více než 20 tisíc bytů, které měly být postaveny. Vyhlídky na zlepšení situace v blízké budoucnosti jsou přitom podle developerů mizivé.

„V dalších letech se výrazně projeví zastavení vydávání územních rozhodnutí a stavebních povolení, takže dojde k dalšímu propadu počtu dostavěných bytů a volných bytů v nabídce,“uvádí mluvčí developera FINEP David Jirušek.

„Pokud se situace nezlepší, bude v roce 2030 chybět v Praze sto tisíc bytů,“říká Zdeněk Fránek ze Sdružení pro architekturu a rozvoj a dodává, že 94 tisíc bytů je v současnosti zablokováno v povolovacích procesech.

Pesimistické scénáře hovoří o stovkách tisíc lidí, kteří v Praze bydlení nenajdou a budou muset hledat možnosti jinde. S největší pravděpodobností to bude ve Středočeském kraji, odkud budou do Prahy denně dojíždět a dál zatěžovat dopravní infrastrukturu, která je už dnes na hranici svých možností.

Brno je jako Praha

S prohlubujícím se bytovým deficitem zápasí v posledních letech i Brno. „Objem bytové výstavby potřebám města již několik let neodpovídá,“říká František Šudřich, obchodní ředitel společnosti Trikaya. „Brno se reálně potýká s deficitem zhruba 2 500 bytů v neuskutečněných projektech z minulých let. Výstavba ve městě pomalu klesá,“dodává.

„Brno již několik let prožívá faktickou stavební uzávěru, a nedostatek nových bytů je tak ve svých proporcích stejně alarmující jako v Praze,“míní partner skupiny T. E. Martin Hubinger. Jednou z hlavních překážek výstavby v Brně je zastaralý územní plán, který byl vytvořen ještě v roce 1994. Zřejmě zásadní změnou plánu byla jeho aktualizace z roku 2014, tu však na začátku následujícího roku zrušil brněnský krajský soud.

„Zrušení aktualizace je jednou z hlavních příčin současného stavu, vytvářela totiž nové plochy pro výstavbu. Občanská sdružení ji napadla u soudu a bohužel pro město uspěla. Nikdo neříká, že byla zcela bezproblémová, ale následky jejího zrušení jsou pro město a jeho obyvatele, jak se ukazuje, podstatně kritičtější,“tvrdí Šudřich.

Společným jmenovatelem problémů bytové výstavby v České republice jsou však zdlouhavé povolovací procesy. „V Praze a Brně se nové projekty povolují v průměru nejdéle,“říká Marcel Soural, předseda představenstva společnosti Trigema.

Komplikovaná Praha

Česko už se propadlo na 156. místo na světě ze 190 zemí ve složitosti získání stavebního povolení podle žebříčku Světové banky Doing Business 2019. O místo před Českem je Uruguay, za ním pak Západní břeh Jordánu a pásmo Gazy. Zkrácení povolovacího řízení je hlavním záměrem nového stavebního zákona, u nějž vláda předpokládá účinnost od roku 2021.

Zákon by měl podle ministerstva pro místní rozvoj zkrátit povolovací řízení ze současného průměru 5,4 roku na jeden rok. Toho by měl dosáhnout mimo jiné sloučením územního řízení, stavebního řízení a EIA (vyhodnocení vlivů na životní prostředí) do jednoho procesu.

„Krizi dostupného bydlení pomůže podle názoru členů Sdružení pro architekturu a rozvoj vyřešit jen fungující trh bez zbytečných regulací a nový ambiciózní stavební zákon,“tvrdí Zdeněk Fránek.

Hlavnímu městu však podle některých stavebníků nová legislativa příliš nepomůže. „Nový stavební zákon pomůže pouze částečně. Pokud se nevyřeší kompetence městských částí, které mnohdy výstavbu blokují, vůči požadavkům rozvoje města, který má v kompetenci hlavní město Praha, tak se mnoho nezmění,“říká generální ředitel Metrostavu Development Ondřej Buršík.

„Problémem hlavního města je, že má zvoleno magistrátní zastupitelstvo, ale na městských částech je většinou politická reprezentace jiná,“potvrzuje Marcel Soural z Trigemy. „Praha se v minulosti vzdala části kompetencí a její rozhodování je proto komplikovanější, což se odráží i v povolovacím procesu nových projektů,“uvádí.