České řeky jsou plné zákeřných mikroplastů
Devět z deseti vzorků vody z Vltavy a Labe obsahovalo malé kousky plastů. Ty se mohou lidem dostat do trávicího ústrojí i do krve
Mikroplast není kostička ze stavebnice ukrytá v koberci, objevená až po došlápnutí bosou nohou. Jsou mnohem menší, nejčastěji od pěti milimetrů až po pár nanometrů. Lze je najít především ve vodě. Právě tam je vyrazili hledat v září loňského roku aktivisté z Greenpeace. Vzorky odebrali z Vltavy a Labe v Praze, Ústí nad Labem a Hřensku. Výsledky zpracovala univerzitní laboratoř v britském Exeteru. A výsledky byly včera zveřejněny. Nejvíce mikroplastů – 18 kusů v litrovém vzorku – bylo ve vodě poblíž výpustě čistírny odpadních vod v Ústí nad Labem-Neštěmicích.
Průměrná koncentrace 3,7 mikroplastové částice na litr koresponduje s výsledky podobných zkoumání v zahraničí. „Na první pohled se to může zdát jako zanedbatelné číslo, ale když si uvědomíme, že v průměru každou sekundu proteče Labem v Hřensku 308 000 litrů vody, znamená to, že denně mohou proudit do moře až desítky miliard mikroplastových vláken a částic,“říká Jan Freidinger z Greenpeace.
Vědci předpokládají, že v oceánech se nyní vyskytuje 1,4 trilionu plastových mikrovláken, na každého člověka na planetě jich tak připadá 200 milionů. Ohrožují nejen mořské živočichy, kteří si je pletou s potravou, dostávají se i do trávicího ústrojí lidí. Ta s nejmenším průměrem se mohou dostávat i do krevního řečiště a akumulovat v lidském těle. Například průměrný Brit zkonzumuje ročně 70 tisíc mikroplastových částic.
Částečky jsou už i v pivu
Mikroplasty už není problém najít jak v pitné vodě, tak i v pivu nebo v medu. A normy, kolik kde může být takových látek, zatím chybějí.
„Negativní vliv samotných mikroplastových částic na lidské zdraví prokázán není, zdá se však, že mohou přenášet jiné toxické látky,“vysvětluje pro iDNES.cz Martin Pivokonský z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd. Výzkumy těchto malých umělohmotných částí jsou teprve v začátcích.
Mikroplasty se v našich podmínkách dostávají do přírody nejčastěji přes čističky odpadních vod. Do životního prostředí se uvolňují třeba při praní, kdy se z oblečení vyrobeného z umělé hmoty odštěpují malé části a ty potom končí v kanalizaci. A dalším problémem jsou drobné plastové kousky, které se přidávají do kosmetiky i čisticích přípravků.