Novotný: Lidem denně vyhrožuju
Jako starosta v zájmu Řeporyjí prakticky denně někomu vyhrožuju, docílil jsem výrazných posunů u řady věcí, které se táhly roky, říká Pavel Novotný.
Když nedávno vedení ODS vyloučilo Václava Klause mladšího, internet zaplavily fotky Pavla Novotného s vystrčeným nahým zadkem či břichem a komentáři: Klaus musel jít a tenhle je pro nás dobrý dost. Starosta pražské městské části Řeporyje má prý Klause rád, ale jeho vyloučení respektuje. Kromě toho mluví i o tom, jak si ve „své“obci hraje na šerifa, v rámci starostování vydírá, povolává mimozemšťany či jaké má do budoucna politické ambice.
Jak se vám na vaše snímky s vystrčeným zadkem při srovnávání s Klausem koukalo?
Trochu mě to trápí, protože jsem vesnický starosta s holinami od bahna. A díky různým košťatům diskutujícím na Facebooku – a také košťatům z řad poslanců SPD – je na mě neustále delegována jakási odpovědnost za image nové ODS. Nikomu z venkovských starostů bych to nepřál. Sice to se svým backgroundem chápu, ale radost mi to nedělá. Musím ale říct, že mě neskutečným způsobem drží strana. Kdykoli jen cítí, že to přesáhlo určitou míru, tak tady v Řeporyjích na úřadě zazvoní telefon z nejvyšších míst a jsem znovu ujištěn, že si s tím nemám dělat hlavu.
Výhrady v tomto duchu k vám přece má i řada členů ODS, ne?
Je to tak. Já to chápu. Naštěstí se zodpovídám pouze občanům Řeporyjí a zdejšímu zastupitelstvu. Beru to jako daň za to, že jsem přišel ze showbyznysu. Je strašně ubohé mi předhazovat fotky z večírků staré deset let nebo z natáčení klipu s Lou Fanánkem Hagenem.
Krátce před Klausovým vyloučením prohlásil senátor Jiří Oberfalzer, že byť vylučování z ODS není tak jednoduché, vy prý kolonku „poškozuje dobré jméno ODS“naplňujete. A že ve vašem případě by to stálo za úvahu.
Panu senátorovi jsem zaslal osobní dopis s hlavičkou městské části, ve kterém jsem mu sdělil, ať mi takové věci nevzkazuje přes média. Že to, co vyslovil, beru jako velmi závažnou věc, ať okamžitě spustí nějaké stranické mechanismy. Už jsem kontaktoval smírčí komisi strany. Také jsem mu sdělil, že spolu se mnou by odešli všichni členové ODS z Řeporyjí, což by mělo spektakulární následky pro místní politiku, a důsledky by nesl on. Je od něj ubohé, že mi to vzkazuje přes televizi. Od té doby se mi senátor Oberfalzer ještě neozval.
Před chvílí jste se pochlubil, že vás drží „nejvyšší místa“ODS. Kdo přesně?
Vždy jsem měl obrovskou podporu bývalého i současného vedení pražské ODS. Když jsem viděl objem žádostí o mé vyloučení, byl jsem u vytržení, jakým způsobem to ke mně strana ani nepustila. Nemají to se mnou jednoduché, ale asi nějakým způsobem oceňují, jak reprezentuji značku v Řeporyjích. ODS tu bývala rozložená, já tady vyválčil radnici, která už byla prakticky nevyválčitelná. Kolikrát jsem až zaskočený, jak je ke mně strana velkorysá. Cítím velkou podporu první místopředsedkyně Alexandry Udženiji. A neskutečně mě potěšilo, jakým způsobem se ke mně vyjádřil předseda Petr Fiala, když už se vyjádřit musel. Teď se snažím, aby to z mé strany bylo lepší. Přestal jsem mluvit sprostě na Facebooku a do médií. Je to tedy teprve asi čtrnáct dní, ale signály z nejvyšších míst jsou plné podpory. Řekl bych, že žádný starosta ze srovnatelného obvodu v celé zemi nemá tolik hovorů s nejvyšším stranickým vedením jako já.
Když už jsme u toho vylučování, co vlastně říkáte Klausovu vyhazovu?
Já to nerad komentuji. Měl jsem k němu velmi ambivalentní vztah. S juniorem se neshodnu prakticky v ničem, jsem jeho pravý opak. Jsem proevropský, jsem vítač, jsem havloid. Na druhé straně jsem ho poznal jako nesmírně inteligentního a strašně vtipného chlapa. Kdybych se chtěl s někým poradit o školství, šel bych za ním. Na pivo bych s ním šel okamžitě, mám ho rád. Nicméně respektuji rozhodnutí strany a vlastně ho i chápu, ODS skutečně někdy poškozoval. Formu a načasování asi ponechám bez komentáře. Stejně jako to, jestli je to dobře nebo špatně pro ODS.
Jak hodnotíte předsedu Petra Fialu?
Teď pozor, opravdu mu nepotřebuji lézt do zadku. Ale myslím, že vyvedl ODS z nejhlubších hlubin, z bahna poslední stoky. Dokazuje, že není pravdivé tvrzení, že politolog nemůže být politikem. Všem těm, kteří mu vyčítají, že je suchopárný, bych ho přál zažít na kongresech, na setkáních. Mě vyloženě motivoval, abych se do toho v Řeporyjích zakousl. Nesmírně si ho vážím i za to, jak podpořil mě. Velmi ho respektuji, ale bojím se ho potkat, protože vím, že bych ho uvedl do rozpaků. Nemá to se mnou jednoduché. Je vynikající předseda. Stejně jako si vážím Sandry Udženiji. Ať si o ní říká kdo chce, co chce.
Když už jste si dal závazek, že nebudete mluvit do médií sprostě, znamená to, že ustanou i vaše pravidelné rozhovory pro Parlamentní listy? Jejich čtenáře vždy nejprve pozurážíte a pak dodáte něco typu, že je Miloš Zeman jitrnice?
To, co mi tento shitový web umožňuje, považuji za neuvěřitelné. Oni přistupují na to, že ve chvíli, kdy jim dám rozhovor, nezmění mi ani písmenko. To mi umožňuje vejít do generálního štábu naprostých lidských hovad, jimiž jejich čtenáři jsou, tam se vykálet uprostřed a odejít středem. To je v celoevropském mediálním kontextu tak unikátní záležitost, že ji pokaždé rád využiji. Příště klidně zopakuji, že Okamurovi a poslanci Volnému pomočím hrob, ale nebudu už vulgární. Nebo se o to aspoň budu snažit. Po posledním incidentu, kdy jsem v Řeporyjích z okna radnice na lidi křičel, že jsou prasata, když tu blokovali dopravu, jsem zase viděl, jak mě ODS podržela. Ale snažím se už nemluvit sprostě. Jsem tedy strašně zvědav, jak to při příštím rozhovoru pro Parlamentní listy udělám, abych mohl všem jejich čtenářům do jednoho říct, že jsou politováníhodná hovada, kterými pohrdám tak, že se to nedá srovnat ani se Spartou Praha nebo s brokolicí.
Zmínil jste incident, kdy v Řeporyjích pod radnicí kdosi na chvíli přibrzdil, aby si vybral peníze z bankomatu, vy jste na něj sprostě hulákal, natočil to na mobil a zveřejnil na Facebooku. Bylo to adekvátní, když auto toho člověka stálo na místě, kde se nesmí parkovat, asi dvě minuty?
Zaprvé tady stáli dva, zadruhé se to děje pořád. Bylo půl osmé ráno, naproti stál autobus. V době největší špičky to představuje problém. Aby to tu někdo kvůli své bezohlednosti ucpal u železničního přejezdu? Já mám ve smlouvě, že mám zastupovat zájmy Řeporyjí a jejich lidí. To, že takového člověka i s jeho kamarádem vyřvu, že jsou prasata, a udělám mu ostudu na Facebooku, má ten efekt, že tady od té doby nezaparkoval prakticky nikdo, dříve tu přitom zastavovalo dvacet aut denně. Všichni vědí, že jsem kvůli tomu hysterický. A to je v zájmu městské části a jejích lidí. Vyřešil jsem problém, který tady byl od chvíle, kdy sem bankomat nainstalovali. Z Řeporyjských mi nikdo neřekl půl slova. Řeším tak i jiné problémy v městské části.
To jsem si všiml. V nedávné reportáži pro Seznam.cz jste dokonce řekl: „Kdybyste viděl, jakých prostředků jsem se tu dopustil, tak byste se divil. Já už jsem si ve jménu Řeporyjí pěkně zavydíral.“Vážně?
Ano. Je to tak. Pracuji teď pro městskou část se stejnou vervou, s jakou jsem dělal pro bulvár. Někomu vyhrožuji prakticky denně. Je mi úplně jedno, co si o tom kdo myslí, pro mě jsou podstatné výsledky. Když při komunikaci s některými státními či městskými organizacemi nebo s různými věřiteli začnu vyhrožovat Facebookem a dalšími věcmi, ustupují mi z cesty. Vymohl jsem tu pohledávky, docílil jsem výrazných posunů vpřed u řady věcí, které se táhly roky. Jen tím, že jsem předstíral, že jsem všehoschopný psychopat, kterému je lepší okamžitě vyhovět, než se odbrzdí.
Jak výhrůžky „všehoschopného psychopata“vypadají?
Třeba jsem zavolal do nejmenované organizace placené z veřejných peněz, že máme v Řeporyjích problém, který dlouhodobě neřeší. A pohrozil tím, že na svůj celebritní Facebook napíšu, že jsou prasata. To samé dělám věřitelům městské části. A hotovo dvacet. On si to každý rozmyslí. Když něco namítají, říkám: A kam si budete stěžovat? Já jsem celebrita, a když to napíšu na svůj Facebook, vzniknou vám nekonečné škody. Pojďme to vyřešit. Opravdu si tu hraju na psychopata dvakrát až třikrát týdně, občas používám hodně nestandardní metody, ale mám výsledky. Budu to dělat dál.
Nedávno jste napsal na Facebook, že máte problémy s vraky v ulicích. Jednoho rána byla auta posunuta do křižovatek, takže je musela policie odtáhnout…
Nejen policie, někteří majitelé si je po letech odváželi sami. Problematika autovraků je nekonečná. Velice rychle jsem zjistil, že obec nemá žádnou oporu v zákoně, jak je odstranit. Nakonec jsem to tedy vyhodnotil tak, že pomoci od nich může jenom banda vandalů, anebo zásah mimozemské civilizace. Takže přilítla mimozemská civilizace a zaútočila na nás tímto způsobem. Problém vyřešen, mám uklizeno. A musím říct, že to vzbudilo velký ohlas u dalších starostů. Ale chraň Bůh, že bych s tím měl cokoli společného! Tento bezprecedentní útok jsem tvrdě odsoudil a vyzval k dopadení pachatelů. Nicméně dokud se nezmění zákonná úprava, jsem připraven se k temným silám a mimozemšťanům modlit dál.
Jindy zase stopujete nelegálně ubytovávané cizince. Nehrajete si tak trochu na Divoký západ?
Hraju si na Divoký západ, hraju si na šerifa, můžete tomu říkat, jak chcete. S ilegálním ubytováváním cizinců je tu veliký problém. Před volbami jsem slíbil, že ho budu řešit. Takže jsem spustil přijatelný teror vůči ubytovnám legálním a zahájil ofenzivu proti nelegálním. Hraju si na detektiva, sleduji po nocích lidi, abych věděl, kam Ukrajinci chodí, sleduji provozovatele. Slídím s pomocí místních občanů, existují třeba různé ilegální záběry, pořídili jsme fotopasti. Snažím se nejen tento typ kriminality řešit tak nějak po svém. Řeknete třeba, že jsem populista, ale lidi mají rádi pořádek. A já chci, aby byl v Řeporyjích pořádek. Tak ho zjednávám. Vždy jsem rád investigoval, v bulváru jsem svojí slídivostí zlikvidoval nejedno manželství. Teď tento svůj koníček přenáším do komunální politiky a musím říct, že máme opravdu velmi zajímavé výsledky. Mám pocit, že když nebudu krást a budu pracovat, tak starostování zvládnu. Strašně bych chtěl, aby lidi, kteří poslouchají ty pindy, koho si to zvolili za starostu, nebyli za čtyři roky za pitomce.
Vraťme se k ODS. Nemáte ambice časem postoupit výš? Stát se třeba místopředsedou strany, poslancem?
Je jedno, jaké mám ambice. Zaprvé jsem přesvědčen o své absolutní nevolitelnosti mimo obvod Praha – Řeporyje. To je daň za mojí image, kterou jsem si vytvořil v showbyznysu. Tajemství, že jsem ve skutečnosti trochu jiný, znají jen mí spoluobčané. Zadruhé mám v Řeporyjích tolik práce, že by to ani nebylo fér. Takže se vyšší stranické struktury opravdu nemusí bát.