Lesníci zvažují zakázat vstup do lesa kvůli kůrovci
Blíží se další vlna kůrovcové kalamity. Lesníci očekávají, že brouk lýkožrout smrkový, jak se kůrovci říká odborně, se začne znovu ve velkém šířit v dubnu. Přitom v lesích ještě leží nezpracované dříví, v němž se taktéž líhnou další lýkožrouti.
„Dřevo se nestíhá z lesa uklízet, protože chybí lidé i technika. Není kde skladovat, není odbyt. Kdysi jsme z jednoho revíru těžili v řádu jednotek kubíků napadeného dřeva, dnes jsou to desítky tisíc kubíků,“popisuje jeden z lesníků z Beskyd, který si nepřál uvést jméno.
Někteří vlastníci lesa dokonce nyní varují, že kvůli kůrovci hrozí vyhlášení zákazu vstupu do lesů. Nechtějí pouštět návštěvníky mezi polomy a uschlé větve, které by mohly někoho zranit. „Teď to ještě nehrozí, ale když tam sušina zůstane rok a půl až dva, to už může dojít k ulomení vršků, větví a tedy i zranění,“říká František Kučera, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL).
Zákazy už nyní vyhlašují orgány státní správy do míst, kde například kvůli vichřici popadaly větve. O zákazech rozhodují na základě vlastní iniciativy nebo na žádost vlastníka. Do té části lesa se pak nesmí do doby, než se popadané větve a stromy uklidí a průchod lesem je opět bezpečný.
„Dnes se riziko zranění návštěvníka s usychajícími lesy významně zvyšuje. Je proto logické, že vlastník je nebude chtít nést a zažádá obec s rozšířenou působností o zákaz vstupu do lesa,“míní Jan Příhoda z expertní skupiny lesníků Czech forest think tank. „Netýká se to jen smrků napadených kůrovcem. Máme tady tisíce hektarů porostů suché borovice, prosychá dub, umírají jasany. Lze předpokládat, že jakmile se suché stromy dotěží, zákaz vstupu se zruší. Jenže na těžbu nejsou kapacity,“doplňuje.
V zákoně sice stojí, že vstup do lesa je na vlastní nebezpečí. Podle lidí z oboru však stejně v případě nehody mnohdy nese odpovědnost majitel lesa, jakožto majitel pozemku. Odkazují třeba na případ, kdy větev starého stromu poškodila automobil zaparkovaný na veřejném prostranství. Nejvyšší soud v roce 2013 rozhodl, že vina je na straně vlastníka, který měl o strom důkladněji pečovat. Extrémní případ pak nastal před patnácti lety, kdy se na ženu nečekaně zřítil strom na vyznačené stezce v Boubínském pralese. Žena nepřežila a společnost Lesy ČR musela vyplatit pozůstalé rodině necelý milion korun.
Uschlé stromy nechají být
Vlastníci lesů nyní požadují po státu zvýšení dotací na obnovu lesa po kůrovcové kalamitě. Pro letošek mají k dispozici 1,15 miliardy korun. Podle SVOL by bylo optimálních pět miliard.
Ministerstvo zemědělství pro nestátní majitele lesů teď připravuje dotaci ve výši tří miliard. Žádat by o ni mohli koncem tohoto roku. Pomoc drobným vlastníkům nabízí i státní podnik Lesy ČR, který spravuje necelou polovinu všech lesů na území republiky. Padesáti tisícům lesníků odeslal dopis obsahující „kůrovcové desatero“a informace o státních příspěvcích. Nabízí také odbornou pomoc od svých expertů.
Senát minulou středu navíc schválil novelu zákona, díky níž budou moci lesníci odložit těžbu kůrovcového dříví v lokalitách, které už zachránit nelze. To znamená, že nebudou muset těžit uschlé stromy, z nichž brouk vylétl, a naopak se zaměří na ty části lesa, které ještě zachránit mohou. Novela čeká na podpis prezidenta. Začít platit by mohla v dubnu. Tedy právě v měsíci, kdy se kůrovec začíná rojit.
Vlastníci lesa každé opatření zmírňující kůrovcovou kalamitu vítají. Nicméně Kučera upozorňuje, že úplné zanedbání péče o už uschlé stromy také není tou správnou cestou. „Novela říká, že vlastník lesa může nechat kůrovcovou souš stát, aniž by mu za to hrozila pokuta, a věnovat se stromům, které čerstvě napadl kůrovec. Může se stát, že zůstanou lokality se suchým lesem, do nichž se budou vyhlašovat zákazy vstupu,“uzavírá.
S přispěním Jany Gartnerové
Dnes se riziko zranění návštěvníka s usychajícími lesy významně zvyšuje. Je proto logické, že vlastník je nebude chtít nést.