Pražan hledá české zboží a ceny se nebojí
V Praze roste zájem o kvalitní potraviny. Lidé je nakupují nejen na farmářských trzích, ale i v supermarketech. Za kvalitní produkty Pražané neváhají zaplatit vyšší cenu.
PRAHA Češi jsou experti v nákupu zboží v akci. Celých 51 procent výdajů, které české domácnosti utratí za balené potraviny, je ve slevových akcích. Pro srovnání na Slovensku to činí 38 procent. To se ale postupně mění ve prospěch kvalitních a lokálních potravin. O ty je v Praze zájem znatelný.
V roce 2013 dávalo přednost ceně před kvalitou 65 procent domácností, loni jich bylo o pět procent méně. Vyplývá to z průzkumu Svazu obchodu a cestovního ruchu. I obchodní řetězce na to reagují a nabízejí více lokálních či bioproduktů.
Podle zástupců Svazu obchodu a cestovního ruchu je v metropoli o takové potraviny zájem vyšší. „Když mluvíme s našimi členy, říkají, že v Praze a ve středních Čechách je poptávka po lokálních produktech odhadem o 10 až 15 procent vyšší. A lidé jsou také ochotnější za kvalitu připlatit,“říká prezident svazu Tomáš Prouza.
Nestačí vyrábět
Biopotraviny či zboží od menších zemědělců Pražané nakupují také na farmářských trzích, ve specializovaných prodejnách se zdravou výživou, někteří spoléhají na nákup online. Zvýšený zájem pociťují i menší zemědělci.
„Nyní jsme začali zpracovávat mléko a prakticky nestačíme vyrábět. Ceny výrobků se pohybují výš než v obchodě. Je to řemeslná výroba a ten zájem o ni je obrovský,“ říká předseda Asociace soukromých zemědělců Josef Stehlík.
Pokud zemědělec svůj produkt do Prahy přiveze, platí dopravu, cenu za stánek a věnuje tomu čas. „V Praze si zboží producent nechá odpovídajícím způsobem zaplatit. Zatímco mimo Prahu je leckdy kvalita dostupná i v nižší cenové relaci,“podotýká Kryštof Kruliš z organizace Spotřebitelské fórum, podle kterého farmářské trhy splňují lidem potřebu nakupovat nemasově vyráběné produkty, aniž by museli objíždět sedláky.
„Na venkově to může fungovat svým způsobem přirozeněji bez nějakého módního fenoménu, jaký známe z Prahy,“dodává. Jako příklad uvádí souseda, který má slepice a přesně ví, v jakém stavu zvířata jsou, a když má vejce navíc, prodává je známým. Návštěvu souseda Pražanům nahrazují trhy.
V minulosti Státní zemědělská potravinářská inspekce upozorňovala na to, že trhovci někdy prodávají zeleninu i jiné zboží, které pochází z velkoskladů. Pořadatelé trhů se snaží takové podvody vymýtit. „Kvůli tomu jsme založili Asociaci farmářských tržišť České republiky, v níž je několik členů nejenom pražských, ale také mimopražských. Asociace přijala svůj přísný kodex, kdy každý člen musí kromě jiného prověřovat zdroje,“říká Jiří Sedláček, předseda spolku Archetyp, který pořádá farmářské trhy Heřmaňák, Náplavka a Kubáň.
Členové asociace by měli k farmáři osobně dojet a prostory vyfotografovat. „Chceme, aby měl spotřebitel větší jistotu původu zboží – tedy když deklarujeme, že náš prodejce je pěstitelem salátů, tak salátové plantáže má,“říká Sedláček.
Co se poptávky na trzích týká, tak v poslední době podle Sedláčka vzrostla po vejcích, kvalitní zelenině, uzeninách či bylinkách.
Výlet za sedlákem
V obchodech je problémem doba trvanlivosti, která je u farmářských či bio mléčných výrobků nebo masa krátká. Malí prodejci se obávají, že by takové zboží neprodali, a tak na jejich pultech chybí. To řeší zákazníci komunitním nakupováním: Skupina lidí si vybere farmářské produkty a udělá společnou objednávku, která dorazí na odběrové místo. „Farmy u nás bývají úzce zaměřené, a kdyby chtěl člověk dělat farmářské nákupy, musel by objet několik farem,“vysvětluje Kamil Demuth z portálu Scuk, jež nabízí komunitní nakupování on-line.
Z pohledu zemědělců je vůbec nejvýhodnější nakupování přímo ze dvora. „Pro sedláka je to nejlepší způsob prodeje, protože je to jednak logisticky málo náročné a jednak může být zboží finančně zajímavější, než když jej vezete prodat do Prahy, “doplňuje Stehlík, který podotýká, že začíná doba výletů a Pražané se učí zastavit v rámci svých cest u sedláka.