Privatizace sídlišť odvrátila vznik ghett

lékař hledá byt k pronájmu. Tel:

Zahušťování sídlišť může snížit jejich atraktivitu,“říká Petr Gibas ze Sociologického ústavu Akademie věd.

Kdo se během výstavby do panelákových sídlišť stěhoval?

Za socialismu byly byty na sídlištích přidělovány mladým lidem a zejména mladým rodinám, což vedlo k vychýlení sociodemografie sídlišť. Ta byla většinou mladší než město jako celek. Sídliště byla stavěna, osídlována a v důsledku i stárla ve vlnách, což s sebou neslo specifické nároky na občanskou vybavenost a její proměnu v čase, tedy vývoj od školek po zdravotní služby.

Změnila podobu sídlišť privatizace?

Postupná privatizace částečně napomohla odvrátit možný nepříznivý vývoj sídlišť, jak jej předpovídali odborníci těsně po pádu socialismu. Hrozil socioekonomický úpadek sídlišť, jejich sociální segregace, to, že se sídliště promění v ghetta na okraji měst, jak je tomu v západní Evropě, třeba v Paříži. Dalším důvodem, proč nedošlo k úpadku sídlišť, je fakt, že bydlení v panelových domech, které nalezneme zejména na sídlištích, i když nejen tam, představuje zásadní podíl bytového fondu v Česku. Zároveň jde o bydlení, které je relativně oblíbené, což může být překvapivé s ohledem na negativní image, jakou sídliště měla po pádu socialismu.

Proč jde o oblíbené bydlení?

Ideálem bydlení u nás je dům se zahradou. Z výzkumů nicméně vyplývá, že bydlení v panelovém bytě představuje relativně dobrou alternativu a jeho oblíbenost je dokonce o něco vyšší než u bytů ve starší činžovní zástavbě. Tak tomu mimochodem bylo i v 80. letech. Je to důsledek relativně velkoryse pojaté zástavby s množstvím zeleně, v průběhu času se zvyšující kvalitou bytů, domů i prostředí a dostupností služeb a většinou i centra města.

Jak se budou sídliště vyvíjet?

Spíše než nějaká zásadní proměna sociální struktury představují nebezpečí pro budoucí proměnu sídlišť snahy ze strany města i dalších hráčů na bytovém trhu tyto celky zahušťovat, což může v důsledku snižovat jejich atraktivitu. (baj)