Praha stárne. Omladit ji může jen migrace

Počet obyvatel v aktivním věku bude do poloviny 21. století klesat. Změnu trendu může přinést migrace. Ta již několik let zvyšuje populaci metropole.

ZÁBĚHLICE Odehraje se to zanedlouho, okolo poloviny 21. století dojde v Česku k redukci počtu obyvatel v produktivním věku, tedy mezi 15 až 64 lety. Nejen to uvádí nové demografické projekce Českého statistického úřadu (ČSÚ). Trend podle expertů může změnit migrace. Změny v počtu a složení obyvatel se dotknou také hlavního města. Praha je však osobitá, počet jejích obyvatel již řadu let roste právě zásluhou přistěhovalců. A to jak těch, kteří přicházejí z dalších regionů České republiky, tak lidí z ciziny.

Velkým problémem bude rovněž stárnutí populace. „Podle věku se bude nejvýrazněji měnit seniorská skupina osob. V roce 2001 činil její podíl na celkové populaci 13,9 procenta, do roku 2017 narostl na 19,2 procenta a v roce 2050 by měla představovat 28,6 procenta,“upozornila Jana Křesťanová z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Přírůstek obyvatel přirozenou měnou, tedy porodností, byl naposledy zaznamenán v roce 1993. Od roku 1994 byl v Česku roční počet zemřelých s několika výjimkami vyšší než počet živě narozených dětí. Pro Prahu jsou dokonce podle expertů trvalé úbytky obyvatel přirozenou měnou charakteristické již od přelomu 70. a 80. let.

Bez započtení vlivu migrace by se podle jedné starší projekce statistiků do roku 2050 počet obyvatel Prahy snížil nejvýrazněji v rámci celé země – v polovině 21. století by v metropoli žilo necelých 890 tisíc obyvatel. Například v roce 2002, se kterým tehdy experti výhled do budoucna porovnávali, ve městě bylo přibližně 1,2 milionů obyvatel.

Mladých ubyde

V roce 2050 by se podle zmíněné projekce změnila věková struktura Pražanů. Poměr lidí v produktivním věku mezi 15 až 64 let by se snížil až k hranici 51 procent. Naopak v kategorii seniorů nad 65 let by se ocitlo až 30 procent osob. Naproti tomu na konci roku 2016 v kategorii od 15 do 64 let odborníci spočetli přibližně 68 procent osob, nad 65 roků necelých 16 procent.

Dostupná a kvalitní zdravotní a sociální péče bude podle expertů věk Pražanů zvyšovat. Do roku 2050 by měla podle projekce odborníků růst naděje na dožití Pražanů. V polovině století by to u mužů mohlo být o něco více než 80 let, zatímco roku 2002 šlo o necelých 74 let. U žen se předpokládá naděje na dožití 85 let, zatímco roku 2002 se jednalo o přibližně 79 roků.

„Budoucí celkový počet obyvatel a věkové složení v jednotlivých krajích bude do větší či menší míry ovlivněno vývojem vnitřní i zahraniční migrace,“upozorňují odborníci.

Migrace, ať domácí, či zahraniční, představuje podle expertů možnost, jak do budoucna zvrátit negativní demografické trendy. Praha v tomto ohledu jde příkladem celé zemi. Počet obyvatel zde podle aktuálních dat ČSÚ v roce 2018 stoupl o více než 14 tisíc osob, a to v první řadě právě zásluhou stěhování. Hlavní město si tak v uplynulém roce posílilo pozici druhého nejlidnatějšího kraje České republiky po Středočeském kraji.

Praha také náleží mezi osm ze čtrnácti regionů země, v nichž došlo k nárůstu počtu obyvatel. Praha, střední Čechy a jižní Morava se mohou pochlubit, že jde o regiony, u nichž demografové zaregistrovali nejvýraznější přírůstek. Zato nejmenší zájem pro nastěhování zažívají severní Čechy a severní Morava.

„Celkový populační přírůstek Prahy zajistilo v roce 2018 především stěhování, díky němuž přibylo v kraji 11 076 obyvatel. Na přírůstku stěhováním se podílelo výhradně stěhování ze zahraničí, odkud se do Prahy přistěhovalo o 12 534 osob více, než se z ní vystěhovalo,“uvedl Martin Slavíček z ČSÚ.

Celkem se do hlavního města loni nastěhovalo 40 503 osob, metropoli naopak opustilo 29 427 lidí. Během roku 2018 přišlo v Praze na svět 15 460 dětí, celkem pak zemřelo 12 417 Pražanů.

Přirozený přírůstek tak činil jen o něco málo více než tři tisíce osob. Oproti roku 2017 to představuje pokles o necelá tři procenta. Nižší přirozený přírůstek obyvatel, poměr mezi nově narozenými dětmi a zesnulými, tak potvrzuje obecný trend.

Město bobtná na periferii, centrum se vyprazdňuje

Přistěhovalectví má vliv na počet obyvatel Prahy už řadu let. V dekádě 2007 až 2017 se počet obyvatel metropole zvýšil o více než 80 tisíc, hlavně právě kvůli migraci. Mezi cizinci šlo hlavně o Slováky či Ukrajince.

Statistici přírůstek přepočetli na tisíc obyvatel průměrného středního stavu ve sledované desetiletce. Zjistili, že podle tohoto klíče největšího přírůstku dosáhl například Zličín, Dolní Měcholupy či Čakovice. Nejcitelnější úbytek naopak zaznamenali v Praze 1, a to většinou kvůli vystěhování.

Budoucí počet a věkové složení obyvatel budou do větší či menší míry ovlivněny vývojem vnitřní i zahraniční migrace