Škoda Superb je tak česká, jako je bavorák vietnamský
Prezident Miloš Zeman používá jako služební auto Škodu Superb, což mu slouží ke cti – opravdu si nepotrpí na luxus. Pokud však trvá na tom, že jde o český výrobek, je to hluboké nedorozumění. Nic není ekonomické realitě vzdálenější: nejde jen o omyl ve smyslu geografické identifikace, ale o zásadní nepochopení globálního byznysu.
Místo, kde nadnárodní společnosti vyrábějí své produkty, není z hlediska identifikace firmy rozhodující. V éře nadnárodních společností je pochopitelně někdy obtížné identifikovat zemi původu kapitálu, ovšem pokud třeba firma Adidas či BMW umístí svou výrobu dejme tomu do Vietnamu, určitě neřekneme, že adidasky jsou vietnamské tenisky nebo že bavorák je vietnamské auto.
Zahraniční obchodníci se vždy usmívali, když někdo řekl, že škodovka, Pepsi Cola či prací prášky z Rakovníka jsou české výrobky. A hned se ujistili, že majitelem se přes noc nestal český stát ani nějaký zbohatlý český podnikatel, ale že majiteli jsou stále společnosti VW, PepsiCo či Procter & Gamble. Právě vlastnictví, tedy to, kdo firmu vlastní, a nikoliv lokalita, kde se firma nachází, je
z hlediska byznysu i důsledků pro lokální ekonomiku rozhodující. Ve firmě zahraničního majitele také obvykle rozhoduje mezinárodní management, pracují tam zahraniční dělníci a zisky se z velké části stěhují mimo území, kde výroba či prodej probíhají. Českého nebývá ve firmě často vůbec nic kromě pozemků, na kterých fabrika stojí. A peněz českých daňových poplatníků, které firma ve formě dotací často dostává.
Právě v tom spočívá nepochopení současné ekonomiky, kde o státy jde stále méně a stále větší roli hrají nadnárodní společnosti. V našem případě je v této souvislosti dobré připomenout názory klíčových ekonomů a politiků rané doby porevoluční. Třeba pánové Vladimír Dlouhý a Václav Klaus mnohokrát opakovali, že kapitál nemá národnost a že nám může být jedno, zda bude majitel privatizované společnosti domácí, či zahraniční. Důsledky těchto názorů neseme po letech, kdy se najednou všichni diví, že z české ekonomiky mizí ročně do zahraničí jen ve formě dividend nadnárodních firem cca 350 000 000 000 korun.
Aby bylo jasno, ekonomická geografie opravdu není důležitá. A nemusíme řešit, zda je firma německá, česká nebo portugalská. Ale uvedené důsledky, třeba právě ty peníze, které chybějí v české ekonomice, jsou přesně to, oč tu v současnosti běží.