Předčasné volby v Izraeli Židovský stát si vybíral nový parlament
Skončila velká francouzská debata Účel splněn: protesty žlutých vest slábnou a ztrácejí podporu. Francouzi dostali prostor v sérii diskusí říct, co všechno chtějí změnit. Vláda teď vyhodnocuje výsledky.
Kdo s koho? Podle prvních odhadů získala strana Likud premiéra Benjamina Netanjahua 36, zatímco uskupení Modrá a bílá bývalého náčelníka generálního štábu Bennyho Gance 37 křesel. Pravý blok premiéra Netanjahua nicméně nejspíše získal více křesel než středolevicové strany, a měl by tak mít větší šanci sestavit novou koalici. Snímek je z volební místnosti v Jeruzalémě.
PAŘÍŽ Byl to plán francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na to, jak zmírnit opakující se a stále násilnější protesty hnutí žlutých vest. Koncem listopadu loňského roku oznámil, že celá Francie vstoupí do „velké národní debaty“, kde každý bude moct říct, co má na srdci a co mu vadí.
V polovině ledna se debata na následující téměř tři měsíce rozjela naplno. Na celkem 10 tisíc setkání přišlo půl milionu Francouzů, diskusí se zúčastnili starostové po celé zemi, své podněty vládě zaslalo 1,5 milionu občanů.
Teď už je po všem a vláda má v ruce obrovské množství dat. Návrhy zabraly celkem 630 tisíc tiskových stran.
Daně snížit, výhody nechat
Jejich závěr je jednoznačný: Francouzům vadí především vysoké daně. Ty patří mezi vyspělými státy mezi nejvyšší – na hrubém domácím produktu se podílejí 46 procenty.
Podle premiéra Édouarda Philippa mají Francouzi v tomto ohledu „obrovský vztek“. „Výsledek je jasný. Daně musíme snížit, a to co nejrychleji,“řekl Philippe.
Kde snižovat a čím příjmy z daní nahradit, je však mnohem složitější otázka. Francouzi si podle svých odpovědí zároveň přejí zachovat štědrý sociální systém a rozsáhlou síť státem dotovaných služeb.
Výsledky si protiřečí i v některých dalších ohledech. Pro Francouze je například důležité i to, aby se kabinet nevyhýbal otázkám ekologie a změn klimatu. Když ale právě kvůli tomu vláda loni plánovala zvýšit spotřební daň na pohonné hmoty, vedlo to k prvním protestům žlutých vest.
Pro Macrona byla národní debata do určité míry úspěch. Jeho klesající popularita se vrátila na úroveň jako v době, než začaly protesty. Ale i tak se drží na nepříliš vysokých 29 procentech.
Také protestů žlutých vest se nyní účastní méně lidí než původně, na posledních demonstracích se jich po celé zemi sešlo jen přes dvacet tisíc. Během první demonstrace, svolané loni na sobotu 17. listopadu, jich přitom bylo desetkrát víc.
Stejně tak slábne i jejich podpora mezi Francouzi, aktuálně s nimi sympatizuje jen každý třetí.
Slovo mají důchodci
Vedle zatím nepříliš konkrétních představ, jak výsledky národní debaty uvést do praxe, se ale zmiňují ještě její další problematické body.
Mnozí z těch, kdo se debat účastnili, byli senioři a důchodci, a je tedy otázka, nakolik závěry reprezentují širší populaci.
Stejně tak debaty zřejmě neoslovily skalní příznivce žlutých vest. „Vláda a žluté vesty jsou jako rovnoběžky,“uvažuje poslankyně Macronovy strany LREM Sonia Krimiová. „Nikdy se neprotnou.“