Nový školní sport: omluvené ulejvání
PRAHA Školní vysvědčení má speciální kolonku na neomluvené hodiny. V minulém školním roce do ní učitelé zapsali o poznání méně hodin než o rok dříve. Průměrnému záškolákovi na základní škole jich napočítali 37, o 16 hodin méně než v roce předcházejícím.
Vyplývá to z výroční zprávy České školní inspekce. „Školy to začaly více kontrolovat,“říká náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. Jednoznačně dobrá zpráva to ale není. Inspekce totiž spolu s tím na sedmi stovkách škol, které navštívila, zaznamenala nárůst hodin omluvených. Část z nich spadá do kategorie skrytého záškoláctví. Tak označují ve školách situaci, kdy se žák „ulije“z vyučování, ale omluvenku přinese. Buď od rodičů, nebo si ji napíše sám.
Kolik hodin stráví takto žáci za školou, to statistiky říct neumí. „U nás to odhaduji tak na třicet procent omluvených hodin. Je to dáno i tím, že máme plnoleté žáky,“říká Tereza Králová, zástupkyně ředitele Akademie řemesel, která sídlí v Praze na Zeleném pruhu.
Právě záškoláctví je nejčastějším typem rizikového chování žáků, se kterým se školy setkávají. Zejména na školách středních, kde průměrný žák zamešká více než měsíc vyučování ročně.
Právě na středních školách jsou počty zameškaných hodin nejvyšší, ačkoliv čistě ze zdravotního hlediska pro to důvod není. „Obecně jsou nejvíce nemocné děti do pěti let, což souvisí s vývojem imunitního systému,“upozorňuje dětská lékařka Hana Cabrnochová. S postupujícím věkem infekcí ubývá. „Tam se setkáváme spíše s psychosomatickými obtížemi typu ranní bolesti břicha nebo hlavy,“říká lékařka.
Školních absencí přitom s věkem výrazně přibývá. Dokonce tak výrazně, že to má velký vliv na úspěšnost žáků ve škole, varuje Ondřej Andrys. Je to jeden z podstatných důvodů, proč mladí lidé ze středních škol odcházejí předčasně nebo mají problémy třeba s jejich úspěšným zakončením maturitní zkouškou.
„Školy věnují problematice absencí větší pozornost,“komentuje čísla Andrys. Zdůrazňuje zároveň, že na to, aby se z čísel dal vyčíst nějaký skutečně jednoznačný trend, je zatím přece jen brzy. Školní inspektoři si počtu zameškaných hodin (omluvených i neomluvených) totiž pořádně všímají teprve poslední čtyři roky.
Když omluvenka, tak s razítkem
Podle odborníků je u klasického záškoláctví nejlepší léčebnou metodou spolupráce s rodiči. „Je to individuální, někde stačí, že zavoláme rodiči, který často vůbec neví, že jeho dítě do školy nechodí. Jsou ale i případy, kdy to nepomůže, pak volíme kázeňská opatření. Na rozdíl od základních škol můžeme záškoláka vyloučit, což také funguje,“vypráví zástupkyně ředitele pražské Akademie řemesel Tereza Králová. Poukazuje také na to, že je nutné brzdit i skryté záškoláctví. Pokud se omluvenky vrší a třídní učitel má podezření, že s nimi není vše v pořádku, může od studenta chtít místo podpisu rodičů razítko od lékaře. „Když máme reálné podezření na záškoláctví, nemusíme omluvenku od rodiče přijmout,“tvrdí Králová.
Jenže tady školy narážejí na další problém. Někteří lékaři razítka do žákovských knížek dávat nechtějí. „Omlouvat má zákonný zástupce. Lékaře to zatěžuje, je tu od toho, aby léčil, ne aby omlouval,“vysvětluje Cabrnochová. Ministerstvo školství má podobný názor, ale jen z poloviny. „Lékař není povinen vyplňovat školou stanovené ‚omluvné listy‘ nebo se podepisovat do žákovské knížky,“souhlasí s Cabrnochovou tisková mluvčí úřadu Aneta Lednová. Jenže potvrzení, že žáka vyšetřil a na jeho základě má zůstat doma, by lékař podle ní vydat měl. „Hrazeno je z veřejného zdravotního pojištění,“argumentuje a doplňuje, že platit za potvrzení by rodiče měli jen v případě, že se jedná o lékařský zákrok, který není hrazen z veřejného pojištění.
Z mezinárodního srovnání vyplynulo, že ředitelé škol v jiných zemích vnímají neomluvené absence jako větší problém než čeští ředitelé. Ondřej Andrys, náměstek ústředního školního inspektora ČR
Proč si dělat problémy
Někteří rodiče si však s razítky hlavu nelámou. „Mému synovi občas ve škole zapíšou absence. Když je neomluvím, učitel mě upozorní. Pak mu napíšu, že syn zaspal,“říká matka sedmnáctiletého studenta z Prahy, která si nepřála být jmenována. „Není to ideální, ale omlouvám ho. Synovi se ve škole daří, tak proč si dělat problémy,“dodává.