Aréna Brusel: Mayová proti zbytku Evropy
BRUSEL Byla to jedna z nocí, která zase vstoupí do historie neustále odkládaného brexitu. Osm hodin se prezidenti a premiéři 27 zemí Evropské unie v Bruselu ze středy na čtvrtek radili, jak se postaví k další žádosti britské premiérky Theresy Mayové o odložení termínu vystoupení země z Unie na 30. června.
Jisté bylo jediné: 30. června to nebude. Na straně Mayové nebyl v sálu nikdo. Byť doma i v zahraničí ze všech stran, a ne vždy fér, ostřelovaná Mayová zanechala lepší dojem než na minulých summitech, pořád to bylo velmi málo.
A premiérka, která doma nemá podporu vlastní strany, logicky nedokázala odpovědět na dotazy, jak chce zaručit, že by britští poslanci najednou schválili několikrát odmítnutou dohodu o pozvolném brexitu.
Do toho se na summitu kromě střetu Británie versus Evropská unie odehrál i nečekaný sekundární souboj Francie proti zbytku EU. To když se francouzský prezident Emmanuel Macron, poznamenaný doma pádem preferencí, rozhodl vylepšit si na oltáři britského trápení image. Zatímco ostatní země navrhovaly dát Britům půl roku až léta času na rozhodnutí co dál, Francie naopak vystoupila s požadavkem na Brity nečekat a říci jim, že buď v co nejkratší době odejdou z Unie s dohodou, nebo bez ní.
Kompromisní Halloween
Hodiny zablokované jednání tak ukončil až kompromis, který se stal v Británii okamžitě terčem kritiky i posměchu: země dostala čas do 31. října, tedy do dne, kdy slaví Halloween a děti obcházejí ve strašidelných kostýmech ulice.
„Kdyby se letos převlékly za Camerona, který nás do téhle pasti svým referendem poslal, bylo by to celkem trefné,“připomněl někdejšího ministerského předsedu jeden z britských reportérů při dlouhém čekání na závěrečnou tiskovou konferenci.
Odklad do 31. října fakticky znamená, že Británie může vystoupit z Evropské unie i kdykoli předtím. Pokud se tedy jejímu parlamentu podaří schválit už zmíněnou, několikrát odmítnutou dohodu o pozvolném brexitu, kterou Mayová vyjednala s EU.
Unie není ochotná do téměř šesti set stránkové smlouvy nijak zasahovat. To Mayové zužuje už tak malý manévrovací prostor v situaci, kdy se k podpoře odmítaného dokumentu snaží v posledních týdnech dotlačit opoziční labouristy.
Má to složité, protože pro labouristy, kteří by nejraději zemi dovedli k druhému referendu, je dohoda příliš slabá, chtěli by těsnější spojení země s EU. To by však bylo zase nepřípustné pro konzervativce, od nichž jejich vlastní premiérka slyší, že Unii šla při vyjednávání příliš na ruku.
Naději Mayové dává jen to, že EU vyjádřila ochotu jednat o politických deklaracích, které by časem mohly vést k úpravě dohody.
Jenže právě času má premiérka tak málo, že jí nejspíš nezbude, než uspořádat i v Británii v květnu volby do Evropského parlamentu.
Mayová tvrdí, že je na ně země připravená, a že i když voliči půjdou k urnám, zvolení britští europoslanci podle ní do ustavující schůze, která se má konat 2. července, v bruselských lavicích ani nezasednou.
Unie je k tomu skeptická. I proto si vyžádala ještě jeden mimořádný summit, který se má konat během června. „Nebudou se na něm přijímat žádná rozhodnutí ohledně dalších možných prodloužení, půjde o to, aby Británie informovala členské státy o svojí současné situaci,“komentoval to šéf Evropské rady Donald Tusk.
Britský tisk teď Mayové předvídá ještě těžší politický život. Vlivný konzervativní poslanec Ian Duncan Smith už Mayovou vyzval, aby odstoupila ještě před stranickým kongresem v říjnu. A také labourističtí oponenti premiérky získali s půlročním odkladem podle listu The Guardian nebezpečně velký prostor.