Asfaltem proti hluku z aut

Po rekonstrukci vozovek bude v metropoli více ticha, čištění speciálního povrchu je dražší.

PRAHA Souboj s hlukem z dopravy pokračuje. Ještě letos se o letních prázdninách dočká nového protihlukového povrchu Patočkova. Evropskou mezi Gymnazijní a Horoměřickou čeká totéž od konce července do začátku listopadu. Uzavírky budou probíhat spíše po jednotlivých jízdních pruzích.

Město, potažmo Technickou správu komunikací (TSK), která je v metropoli správcem komunikací, bude výměna vozovky na Evropské stát třicet milionů korun a přirážka za snížení hluku moc vysoká není.

„Cena není výrazně vyšší, vždy záleží na konkrétní stavební akci a nutnosti sanace spodních vrstev vozovky a samozřejmě vysoutěžené ceně. Životnost je srovnatelná s běžným typem povrchu,“řekla mluvčí TSK Barbora Lišková.

S tichými vozovkami se v metropoli počítá i v budoucnu. „Jen letos do protihlukových opatření město investuje 200 milionů korun a nejde jen o protihlukové povrchy. Účinné také bývá, pokud se třeba dlažební kostky nahradí běžným asfaltem, a počítáme i s protihlukovými stěnami,“říká pražský náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě). Dodává, že opatření na následující roky se budou plánovat na základě studie, kterou připravuje Institut plánovaní a rozvoje města.

Nutnost pravidelného čištění

Bez pravidelného vysokotlakého čištění ale protihlukový materiál časem ztratí schopnost pohlcovat decibely, což MF DNES potvrdil Jan Valentin z Fakulty stavební ČVUT. I tak se povrch vozovky musí po deseti až dvanácti letech vyměnit. Nejde jen o ztrátu protihlukových vlastností – časem totiž hrozí, podobně jako u jiných materiálů, větší riziko smyku.

Čištění je důležité, protože asfaltové vrstvy se sníženou hlučností jsou více pórovité a zanášejí se nečistotami. Například v Praze se speciální povrchy čistí dvakrát za rok. V řadě jiných míst Česka přitom na drahý způsob očisty rezignovali. A musejí se záhy rozloučit s vlastnostmi snižujícími hluk.

Pokládka asfaltu, který se někdy nepřesně označuje jako tichý, ale není vhodná pro jakékoli místo – povrch totiž omezuje jen hluk odvalujících se pneumatik, a nikoliv zvuk motoru. Tam kde je stoupání nebo se jezdí rychlostí pod 50 km/h tato vozovka moc velký efekt nepřináší. Jiné to mají jen elektromobily – jejich tiché motory bývají zvukem pneumatik přehlušeny zhruba od rychlosti 15 km/h.

„Údržba protihlukového povrchu je samozřejmě dražší než běžné strojní čištění. Ročně se jedná asi o desetinásobnou částku, stejným číslem je násobena i spotřeba vody. Naopak rychlost čištění je ve srovnání s tím běžným asi třetinová,“říká František Hodan, ředitel Závodu údržby komunikací společnosti Pražské služby.

Firma kvůli čištění speciálních povrchů musela investovat do nové techniky. „Srdcem technologie je samosběrný vůz, vlastně něco jako velký vysavač. Ten je navíc vybavený vysokotlakým vodním systémem s tlakem vody 110 barů. Cena je o třicet procent vyšší než u obyčejného vozidla a pohybuje se na úrovni okolo 6,5 milionu korun,“dodává Hodan.

Efekt menšího provozu

Pokud dochází k pravidelnému čištění vozovky, hluk se sníží zhruba o tolik, jako kdyby se provoz na novém běžném asfaltu omezil na polovinu. „Ale pokud bychom měli vyčíslit hlučnost vozovky s výmoly a té po rekonstrukci, při použití materiálu určeného pro snížení hluku může přijít stejný efekt, jako kdyby se provoz snížil až o devadesát procent,“říká Vítězslav Křivánek z Centra dopravního výzkumu.

V praxi to ale vypadá tak, že když provoz pomalu popojíždí v kolonách, povrch ke snižování hluku moc nepomáhá – to je mimo jiné případ ulice 5. května na Pankráci, kde se kolony tvoří směrem do centra během všedních dnů každé ráno. Čas protihlukového asfaltu tam přichází až v noci, kdy provoz není tak silný, auta místem projíždějí poměrně rychle a protihlukové opatření pomáhá plnit přísnější noční hlukové normy.

Efekt se naopak míjí účinkem tehdy, pokud stavební dělníci umístí víko od kanálu třeba jen o dva centimetry níž či výš, než jak by měli. Stejně tak hluk zvyšuje nevhodně zvolené a příliš často používané vodorovné dopravní značení. A složité bývají také přejezdy tramvajových či železničních kolejí. I v jejich případě ale existují tiché varianty využívající například pryžové koberce.

„Opatření jako protihlukový asfalt, protihlukové stěny neřeší příčiny. Omezování a zklidňování dopravy je prakticky nevyhnutelné nejen kvůli hluku, ale i kvůli imisním limitům pro vnější ovzduší,“dodává k tomu Vojtěch Máca z Centra pro otázky životního prostředí.

Jen letos dá město do protihlukových opatření 200 milionů korun.