Německé rodiny chudnou
Nový zákon podpoří až dva miliony dětí. Žijí totiž na hranici existenčního minima
BERLÍN Stačí mít průměrný příjem a více než dvě děti a je zaděláno na problém. Stále více německých rodin je ohroženo chudobou a mnohé z nich žijí na hranici nebo pod hranicí existenčního minima.
Do nesnází se pak dostávají zejména početnější rodiny s více dětmi. Zjednodušeně řečeno, čím víc dětí, tím větší riziko chudoby.
Vyplývá to ze studie, kterou provedly dvě organizace s podobnými názvy – Katolický spolek pro rodinu a Německý spolek pro rodinu.
Sestup na hranici existenčního minima nebo pod ni mají podle jejich závěrů na svědomí především dva faktory: vysoké daně a další povinné výdaje, které jsou v nepoměru s relativně nízkými příjmy.
Tři děti a dost?
Ohrožené jsou zejména rodiny, které mají tři děti a víc.
Ani ty „klasické“to však s průměrnými příjmy nemají jednoduché, uvádí studie na modelovém případu.
Pokud rodina s ročními příjmy ve výši 30 až 50 tisíc eur hrubého (v přepočtu 770 tisíc až 1,3 milionu korun) zaplatí veškeré povinné výdaje, zbude jí často méně, než je existenční minimum. To je letos pro dospělé osoby stanoveno na 9 168 eur (235 tisíc korun), pro děti 7 620 eur (195 tisíc korun) na rok.
Rodina se dvěma dětmi, která má roční hrubé příjmy ve výši 35 tisíc eur (necelých 900 tisíc korun), po zaplacení daní a sociálních výdajů skončí každý měsíc 232 eur (necelých 6 tisíc korun) pod hranicí existenčního minima. Za rok to pak dělá 2 784 eur (zhruba 71 tisíc korun).
Průměrný plat nestačí
Výše uvedená suma přitom není nijak nízká. Průměrná hrubá mzda v Německu za loňský rok činila necelých 35 200 eur (902 tisíc korun).
U rodin s více dětmi je pak rozdíl mezi příjmy a výdaji ještě výraznější. „Tyto rodiny vyjdou s penězi jen proto, že počítají každý halíř a omezují se v tom, co nezbytně nutně nepotřebují,“vysvětlují autoři závěry své studie.
K těmto počtům je nicméně potřeba přidat ještě jednu důležitou věc. Na trendu chudnoucích rodin nemají ani tak výrazný podíl daně a další povinné výdaje, jako spíše relativně vysoká hranice existenčního minima.
Nejsou to jen spolky pro rodinu, které upozorňují na zhoršující se situaci chudých rodin a v nich žijících dětí. Toho, že střední a nižší střední třída chudne, si je vědoma také spolková vláda, která už začala podnikat kroky, jak tento stav zlepšit.
Podpora matek a obědy zdarma
Franziska Giffeyová, která ve spolkové vládě zastává post ministryně pro rodinu, společně s ministrem práce Hubertusem Heilem v těchto dnech představili nový rodinný zákon, který má právě ty s nižšími příjmy podpořit.
Podle odhadů spolkové vlády se tato pomoc bude týkat až dvou milionů dětí.
Má zvýšit příspěvek na děti, aby ty měly stejné možnosti podílet se na vzdělávacích a mimoškolních aktivitách jako ostatní. Stejně tak se počítá s lepší podporou matek samoživitelek, omezena má být naopak přílišná byrokratická zátěž, která je na žádosti o příspěvky napojena. V plánu je také osvobození od poplatků za docházku do školky, děti z chudých poměrů pak od příštího školního roku budou mít zdarma školní obědy a předplacené karty na veřejnou dopravu.
Podle Giffeyové mají být tato opatření „jasným krokem proti dětské chudobě“.
Na zvýšení přídavků na děti půjde ze spolkového rozpočtu do roku 2021 miliarda eur (25,6 miliardy korun), na další podpory pak každoročně 220 milionů eur.
Toho, že střední a nižší střední třída chudnou, si je vědoma také spolková vláda.