„Na požár v tunelu jsme připraveni“
Při požárech v tunelu je nutné se co nejrychleji schovat do únikové chodby, radí hasiči.
PRAHA Požár vozidla zastavil včera kolem poledne zhruba na tři hodiny provoz v tunelu Mrázovka. Auto, z něhož se zprvu jen nepatrně kouřilo, nakonec po půlhodině kompletně shořelo. Technická správa komunikací, která tunel spravuje, odhadla předběžně škody na 500 tisíc korun. Poškozena je vozovka a především obklady na stěnách tunelu. Na technologiích jsou škody spíše menšího rozsahu a bezpečnostní systémy fungují.
V tunelu zasahovaly tři jednotky hasičů. V silně zakouřeném tubusu museli mít hasiči dýchací techniku a také zachraňovali řidiče hořícího vozu, který se před ohněm schoval v tunelové propojce. „Bezpečnostní systémy v tunelu zafungovaly dobře,“říká mluvčí a vyšetřovatel pražských hasičů Martin Kavka.
Co se v tunelu Mrázovka stalo? Proč auto hořelo?
Úplně přesně to teď specifikovat neumíme. Ale byla to technická závada v motorové části. Přesně to nedokážeme říct i s ohledem na to, jak ten požár automobil zdevastoval. Pro nás jako hasičské vyšetřovatele je důležité, abychom vyloučili nedbalost nebo úmysl. A to jsme vyloučili.
Jaký byl rozsah požáru?
To auto hořelo v plném rozsahu, když jsme na místo přijeli, a bylo kompletně zničeno.
Jak jste se o požáru dozvěděli? Hlásily ho bezpečnostní systémy tunelu?
Bylo to několik různých hlášení. Z informačního střediska, respektive z velína tunelu, nám přišlo oznámení a pak jsme měli i několik dalších hlášení od občanů, že se z tubusu valí kouř. Díky kamerovému systému jsme navíc měli od velína ihned informaci, že řidič hořícího vozidla byl schovaný v tunelové propojce, která je únikovou cestou z tunelu. Je to propojka mezi oběma tubusy a jde zároveň o chráněnou únikovou cestu. Je tam ventilace, takže pokud se tam někdo schová, není ohrožen na životě. A volal nám samozřejmě i sám ten řidič.
„Hlavní je zavolat hasiče a schovat se do únikové cesty.“
Martin Kavka
Takže se řidič vozidla zachoval správně? Jak mají lidé postupovat v případě, že se v tunelu setkají s požárem?
Řidič se zachoval tak, jak měl. Hlavní je zavolat hasiče a schovat se do únikové cesty. V tunelech musí být tyto únikové cesty značeny po několika metrech. Jsou tam i telefony a hlásky na velín, to znamená, že se dovoláte pomoci, i když u sebe nemáte mobilní telefon. Ve chvíli, kdy jste v tom prostoru, tak je potřeba čekat na pomoc a řídit se radami velína. Tou propojkou se dostanete i ven z tunelu.
Jak probíhal samotný zásah? Měli jste na místě nějakou speciální techniku?
Speciální techniku přímo ne, ale na zásahy v tunelech jsme vycvičeni. Když hasiči vjíždějí do tunelu, ve kterém hoří, tak nic nevidí, pokud je tam silně zakouřeno. To znamená, že už v okamžiku, kdy do tunelu vjíždějí, musí mít bezpodmínečně na sobě dýchací techniku. Máme také různé postupy, jak zasahovat na konkrétních místech, jakým způsobem mají k místu najíždět jednotky. Tunelový komplex může být složitý a mnohdy je daleko rychlejší, když jednotky mohou najíždět do tunelu v protisměru. Proto se uzavírá celý tunel. V tomto případě jela jedna jednotka hasičů dovnitř likvidovat požár a dvě další podle plánu čekaly na obou stranách tunelu pro případ, že si je velitel povolá. Třeba kdyby bylo potřeba tunel evakuovat. V tu chvíli vstoupí do tunelu, udělají průzkum a vyvedou lidi ven.
V tomto případě jste průzkumem zjistili, že tam nikdo jiný není.
Hasiči celý tunel projedou a prozkoumají. A velín má informace o tom, kolik tam vjelo aut, kolik je tam lidí, i kamerové systémy docela dobře detekují pohyby lidí a vidí do středové propojky.
vyšetřovatel HZS Praha
Takže vám bezpečnostní systémy tunelu pomohly?
Rozhodně zafungovaly dobře. Pak je ještě další systém a tím je odvětrání. To je důležité proto, aby se ten kouř podařilo co nejrychleji odvětrat z tunelu. A k tomu se tunel odvětrává i přirozenou cestou. Vše je přesně spočítáno tak, aby se to odvětrávalo správně. Projektanti tunelů počítají s tím, že část kouře zabezpečí ventilace a část se odvětrá přirozenou cestou. My ještě disponujeme přetlakovou ventilací, dokonce existují speciální tunelové odvětrávače, takové velké ventilátory, to ale tady nebylo potřeba a odvětralo se to přirozenou cestou.
Čím jste hořící automobil hasili?
Byla to voda, ovšem s příměsí pěnidla. To se používá při požárech aut, protože při takhle rozsáhlém požáru by se mohla poškodit nádrž a benzin by mohl vytékat ven. Proto používáme i pěnu, která má efekt jak ochlazovací, tak izolační. Když se smíchá voda s benzinem, tak na povrchu ten benzin hoří. Tím, že na to dáte pěnu, tak povrch zakryjete a dojde, zjednodušeně řečeno, k udušení požáru.
Jak obvyklé jsou podobné zásahy v tunelech?
Požáry automobilů jsou v Praze docela běžné. Je jich tak pět šest do měsíce a většinou právě vlivem technické závady. Je to pro nás běžný typ požáru, který umíme hasit. Ale když to vztáhneme na tunel, tak těch požárů tolik není. Odhadl bych to tak na dva až tři případy do roka. Takhle rozsáhlý požár v tunelu pamatuji naposledy asi v roce 2014, kdy v Lochkovském tunelu hořel kamion. Ale stává se to a my jsme na takové události připraveni. Stejně jako systémy v tunelu.
V tunelech hasiči pravidelně cvičí. Co konkrétně trénujete?
Cvičíme zásah po dopravní nehodě nebo právě i pro případ požáru. To, co se stane v tunelu, se běžně stává na běžných komunikacích, takže to řešit umíme. Ale tunel je pro hasiče specifický především pohybem jednotek. To prostředí nám totiž není úplně známé, takže musíme hodně trénovat právě nájezdy jednotek a systém, jak se mají jednotky v tunelu pohybovat nebo jak má probíhat výměna informací. A hodně trénuje i velín tunelu, který si zkouší postupy při zásahu.