Patří Nebe – peklo dětem, či dospělým?
Dýdžejka Raketa se po nocích věnuje kariéře tak intenzivně, že její druhé já, tedy matka Eva, nedostává v reálném životě příliš prostoru. Hrdince to dojde až ve chvíli, kdy po nehodě ťuká na nebeskou bránu a s hrůzou zjišťuje, že dole na Zemi nechala svého syna.
Smutně zní popis úvodní situace, kterou před diváky předestírá inscenace Nebe – peklo, poslední novinka aktuální sezony pražského Divadla v Dlouhé. Na jevišti se ovšem smutek nekoná, divadlo hru prezentuje jako rodinné představení, které bude přístupné v dřívějších časech a je vhodné pro diváky od osmi let výše.
Za inscenací totiž stojí světem protřelý divadelník Jakub Krofta, pokračovatel rodinné tradice v Divadle Drak a nynější umělecký šéf Vratislavského divadla loutek. I do Dlouhé přenesl něco hravosti svého domovského žánru. Nebe – peklo je hra současné polské dramatičky Marie Wojtyszko, jejíž práci Krofta českým divákům nedávno představil už v inscenaci Cizí jazyk.
V Dlouhé čeká diváky vtipné putování mezi nebem, kde hrají scrabble a Bůh není úplně dokonalý, a peklem, kde se zásadně zdraví „Zlý den!“Nadsázku představení dodávají sugestivně blyštivé kostýmy Jany Prekové i zajímavá práce se světlem z dílny scénografa Jana Štěpánka.
Ale nejde jen o výrazný vizuál, text polské dramatičky protkává i velké množství narážek, které ocení především dospělé publikum. Je jich možná tak mnoho, že se nabízí otázka, zda si takovou hravost užijí i zmínění mladší diváci. Pouze na ně naopak cílí jednoduchý a velice předvídatelný děj, jenž zase nevyžaduje příliš pozornosti dospělých. Tvůrcům tak nezbývá než doufat, že obě zmíněné poloviny hlediště ocení to své a nebudou se příliš rýpat v naznačených slabinách polského textu.
Pomoci jim v tom vedle výrazného vizuálu a dobré režie mohou i svěží výkony ansámblu, který je na podobnou „drakovskou“hravost zvyklý. Zaujme především Eva Hacurová v hlavní roli a dále představitelé Boha (Tomáš Turek) a Lucifera (Ondřej Rychlý). Ze všech herců jasně čiší, že pro ně práce na rodinném představení byla radost.