Po zánětu mozku se učil chodit i jíst
Nemoc změnila zdravému muži život. Předejít jí může očkování
PRAHA Šel si lehnout a neprobudil se dva týdny. Zuzana Dobiášová vzpomíná, jak se její partner necítil dobře, ale nezdálo se, že by ho trápilo nějaké vážné onemocnění. Vyrazili tedy spolu z Prahy na chatu. Jenže Josef, vitální padesátník, se později na procházce necítil dobře, a proto si raději šel zdřímnout. „Že je situace vážná, jsem tušila, už když jsem volala záchranku,“popsala Dobiášová chvíle, kdy zjistila, že ho nemůže probudit.
Hned od začátku se lékaři domnívali, že jde pravděpodobně o zánět mozkových blan, ale nevěděli, co jej způsobilo. Až o tři dny později prokázaly testy pneumokokovou meningitidu. „Najednou se ocitnete v situaci, kdy vás lékaři připravují na to nejhorší,“popsala Dobiášová.
Pan Josef se nakonec probral. Z počátku si však nepamatoval své jméno ani jaký je den. Jeho tělo jej odmítalo poslouchat a nedokázal se takřka pohnout. Během rekonvalescence musel chodit na fyzioterapii a ergoterapii. „Partner se učil všechny běžné činnosti úplně znova – najíst se, chodit, hýbat se,“dodala Dobiášová. S následky nemoci se pacient potýká dodnes.
Pneumokoková infekce změnila život jemu i jeho blízkým. Podle nejnovějších dat Státního zdravotního ústavu čelilo vloni této chorobě v Česku 481 lidí, což je o 37 více než v roce 2017, přičemž 77 lidí na ni zemřelo. Lékaři upozorňují, že nemoci lze předejít očkováním.
„Je to bakterie, která se běžně vyskytuje v ústech, v nose a nosohltanu a u zdravého člověka nemusí způsobit žádné onemocnění. Ale může způsobit také velmi závažné choroby, jako jsou otrava krve, zápal plic většinou doprovázený sepsí a zánětem mozkových blan,“vysvětlila Jana Kozáková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro streptokokové nákazy. Nemoc se šíří vzduchem. První příznaky se podobají chřipce.
„Proti roku 2017 výskyt invazivního pneumokokového onemocnění lehce stoupl, s tím, že na vině je epidemická situace s chřipkou,“dodala Kozáková.
Bránit se lze chřipce i žloutence
V posledních letech klesá mezi malými dětmi zejména v Praze proočkovanost proti dětským nemocem a očkování podceňují dospělí i u sebe. Neslyší tedy příliš ani na očkování proti pneumokokové meningitidě ani proti klíšťové encefalitidě, tedy klíšťovému zánětu mozku.
Česko patří mezi země s velkým výskytem infikovaných klíšťat, očkovaných proti klíšťovému zánětu mozku je jen něco málo pod třicet procent lidí, zatímco v sousedním Rakousku je to přes osmdesát procent.
Lékaři varují i před dalšími nemocemi, na které existují vakcíny. „Velmi často se setkáváme s pneumokokovými zápaly plic, s chřipkou, žloutenkami a z život ohrožujících onemocnění třeba s klíšťovým zánětem mozku. Zajímavé je, že jsme v posledních letech měli několik případů meningokokových infekcí u relativně starších osob,“vysvětlila Zuzana Blechová z Kliniky infekčních nemocí 2. LF UK a Nemocnice Na Bulovce.
Lékařka popsala, že i když se v Česku řada nemocí, proti kterým se očkuje, už skoro nevyskytuje, neznamená to, že nehrozí. „Před několika lety jsem se setkala s tetanem u paní, která se léta neočkovala,“připomněla.
Kromě toho, že by si měla každá dospělá osoba hlídat očkování proti tetanu, lékařka doporučuje očkování proti klíšťovému zánětu mozku a mladým dospělým dále vakcínu proti meningokokům.
V posledních letech roste i počet nákaz černým kašlem. „Co se týče černého kašle, měli by se očkovat ženy v těhotenství, protože v ukončených dvou měsících věku, kdy kojenec dostane očkovací látky proti černému kašli, tři čtvrtě z nich už nemá žádné protilátky, které by získalo od matky,“dodala Blechová.
Lékařka dále doporučuje těhotným ženám či lidem s chronickým onemocněním vakcínu proti chřipce, stejně tak zdravotníkům či lidem, kteří pracují v sociálních službách.
Zatímco někteří rodiče své děti neočkují záměrně, dospělí často na očkování nepomyslí. „Když má dítě komplikovanou těžkou formu infekce, antivakcinační postoj rodičů se velmi rychle mění,“dodala lékařka. „Chybí nám přirozená důvěra v medicínu a v pomoc toho druhého. A jako lékař vám musím říci, že bez toho se špatně pracuje,“uzavřela.
„Chybí nám přirozená důvěra v medicínu a v pomoc toho druhého. A bez toho se špatně pracuje.“
Zuzana Blechová
Klinika infekčních nemocí
2. LF UK a Nemocnice Na Bulovce