Důchodcům stát přidá 900 korun měsíčně
Vláda po sobě zanechá pomník rekordního zvyšování penzí. Zaplatí za to budoucí důchodci
PRAHA Celkem bez problémů prošel včera ve Sněmovně prvním čtením návrh na zvýšení starobních důchodů o devět stovek (u průměrného důchodu) od roku 2020. Penzisté se tak mohou těšit na přidání od ledna příštího roku.
„Cílem je přispět ke zvýšení životní úrovně důchodců nad rámec obecných pravidel při zvyšování důchodů,“uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí v důvodové zprávě k zákonu.
Konkrétně se navrhuje zvýšení o 200 korun vyšší, než stanoví takzvaný zákonný valorizační vzorec. Ministerstvo připustilo, že se tím umazávají rozdíly mezi těmi, kteří za pracovního života přispívali do důchodového systému víc, a ostatními. Vydělají na tom relativně víc lidé s nižšími důchody.
Průměrný důchod dnes činí zhruba 13 300 korun, takže by se podle ministryně práce Jany Maláčové příští rok zvedl na 14 200. Do tohoto průměru se započítává, že kromě starobního či invalidního důchodu řada penzistů zároveň pobírá pozůstalostní důchod.
Ekonomové upozorňují, že zvýšené výdaje se potáhnou ve státním rozpočtu i v dalších letech.
Mimořádné zvýšení penzí o 900 korun, které včera poslanci nechali projít prvním čtením, je dobrá zpráva pro seniory, kterým bude přiznán důchod do konce letošního roku. Horší zpráva už je to pro státní rozpočet a ministerstvo financí, které na to bude muset najít peníze.
Navýšená částka je o dvě stovky vyšší, než dnes připouští valorizační mechanismus. Politici prostě chtěli části populace přilepšit a sedm stovek se jim zdálo málo. Jestliže letos se na důchodech vyplatí 472 miliard korun ročně, příští rok to bude o dalších více než 30 miliard víc.
Bez dvou stovek nad plán by rozpočet ušetřil sedm miliard. Ty přitom podle představ hnutí ANO mohla ministryně práce použít na
jí prosazované plošné navýšení rodičovského příspěvku všem rodičům s dětmi do čtyř let věku.
„Z krátkodobého pohledu na to momentálně ekonomika má, růst je solidní, i když zpomaluje,“připouští Jakub Seidler, hlavní ekonom ING bank. Zároveň však varuje: Z dlouhodobého pohledu každé extra navýšení znamená trvale vyšší břemeno výdajů z rozpočtu. Politici by měli hledět na to, aby stát utáhl i penze budoucích důchodců, dnešních třicátníků a čtyřicátníků.
„Pokud vláda nepřijde se zásadní důchodovou reformou, za 20 let tu bude na stejný počet plátců daní o milion důchodců více,“říká Jan Bauer, poslanec opoziční ODS a místopředseda výboru pro sociální politiku. Návrh na mimořádné zvýšení důchodů nicméně nechce opozice rozporovat, pouze bude vládu urgovat, aby řekla, kde na to chce vzít.
Bilance příjmů a výdajů na důchody totiž byla v posledních zhruba deseti letech záporná. Až poslední dva roky se ji podařilo překlopit do černé nuly. Ekonomika ale neporoste věčně.
Propočty stojící na demografických číslech se přitom dají těžko vyvrátit. Statistici mají přesné údaje o tom, kolik se narodilo dětí, a vědí tedy, kolik tu bude v příštích letech lidí v produktivním věku, a naopak těch, kteří budou mít nárok na důchod.
„V následujících 10 letech ještě problém nebude, situace se zásadně začne zhoršovat po roce 2030. Společnost bude stárnout, bude víc penzistů a méně vydělávajících lidí. Abychom udrželi rozumnou výši důchodů, musíme se na to připravovat průběžně,“dodává Seidler.
Ministryně práce se nechala slyšet, že Česko žádnou důchodovou reformu nepotřebuje. Ani jí zřízená důchodová komise na žádné nepracuje. Řeší dílčí problémy, jako jsou rozdílné důchody žen a mužů nebo možný dřívější odchod do penze u fyzicky náročných povolání.
Důchodovou reformu si přitom není třeba představovat výhradně jako převod části důchodového pojistného do soukromých fondů, jak se po posledním pokusu o reformu v roce 2012 za vlády Petra Nečase vžilo. Dalším řešením je prostě zvýšit některé daně. Nikoliv však jen kosmeticky.
„Bude potřeba výrazného nárůstu příjmů do rozpočtu, řádově ve stovkách miliard korun, takže zavést digitální daně nebo zdanit bankovní sektor v řádu deseti miliard, jak se o tom mluví dnes, určitě stačit nebude,“varuje ekonom Seidler.
Debata o penzích podle něj sahá za časový horizont, který současní politici neřeší, obecně jde totiž o nepopulární rozhodnutí. Jenže čím později nepopulární kroky přijdou, tím razantnější budou muset být. Politici by se tak měli snažit vytvořit dlouhodobý plán, platný napříč vládami, jak se postupně na situaci stárnutí populace připravovat.
Součástí nepopulárního řešení, kromě hledání peněz na důchody, bude zcela jistě také zvyšování věku odchodu do důchodu. Delší setrvání v práci by pro stát znamenalo více odvodů do rozpočtu. Aktuálně je strop nastavený pro muže a ženy na 65 let (platí pro ročníky 1965 a mladší), přičemž zákon dává vládě volbu ho určitým způsobem zvýšit, pokud by se zvýšila doba dožití. S přihlédnutím k poslední zprávě Českého statistického úřadu o očekávaném vývoji úmrtnosti a k nastaveným pravidlům by se tak dnešním pětadvacátníkům mohl důchodový věk posunout až za hranici 67. roku života. Zda a kdy se to stane, je na vládě.
Co se týká penzí, jde o druhé nejvyšší navýšení důchodů za posledních dvacet let. O devět stovek se zvyšovalo také loni a vláda kvůli tomu rovněž měnila zákon – zvýšila procento, podle něhož se počítá základní výměra důchodů. Penze se tak zvýšily plošně všem bez ohledu na to, kolik do systému odvedli peněz. To přispívá k důchodovému rovnostářství – posiluje se solidarita, oslabuje zásluhovost.
Situace se zásadně začne zhoršovat po roce 2030. Společnost bude stárnout, bude víc penzistů a méně vydělávajících lidí. Abychom udrželi rozumnou výši důchodů, musíme se na to připravovat průběžně.