Macronova odpověď žlutým vestám nezabrala
Co dál s Francií? Macronovy reformy odmítá přes 60 procent Francouzů
PAŘÍŽ Původně to měl francouzský prezident Emmanuel Macron v plánu už předminulé pondělí: předstoupit před národ a v přímém přenosu sdělit, jak hodlá naložit s výsledky celonárodní debaty o problémech současné Francie.
To ale překazil rozsáhlý požár v katedrále Notre-Dame a na Macronův hodinový proslov tak došlo až tento čtvrtek. V něm slíbil snížit daně z příjmu, zavést „solidární daň“pro ty nejbohatší nebo dorovnat nejnižší důchody o míru inflace. Na příští tři roky také oznámil konec plánovaného zavírání některých státních nemocnic a škol.
K tomu Macron přidal i několik překvapení. Svou činnost má ukončit École Nationale d'Administration, prestižní vzdělávací instituce, z níž vychází francouzská elita a vrcholní státní úředníci – která ale právě kvůli tomu bývá také kritizována. Šanci na elitní vzdělání podle Macrona mají mít všichni „bez ohledu na rodinné zázemí“. Navrhuje také reformovat volební systém tak, aby v něm měly větší šanci malé strany, místní samosprávy mají dostat více pravomocí, stejně tak má být pro občany jednodušší vyvolat celostátní referenda.
Jsou to závěry výsledků téměř tři měsíce dlouhé série debat a setkání politiků se starosty a občany, které měly ukončit přetrvávající protesty hnutí žlutých vest. Setkání po celé zemi se zúčastnilo půl milionu Francouzů, celkem 1,5 milionu jich pak vládě zaslalo písemné podněty.
Přes veškerou Macronovu snahu ale na sebe kritika nenechala dlouho čekat. Podle předsedy opozičních republikánů Laurenta Wauquieze jde jen o „mírné úpravy vážných chyb“, kterých se Macron během dosavadních dvou let svého prezidentování dopustil.
Kriticky se vyjádřili také předsedové protestních politických stran, Jean-Luc Mélenchon z krajně levicové Nepoddajné Francie a Marine Le Penová z Národního sdružení (dříve Národní fronty). U nich to však je svého druhu tradice.
Nicméně spokojený není ani lid: podle průzkumu agentury Harris Interactive nepovažuje Macronova slova za přesvědčivá 63 procent Francouzů.
Miliarda pro Notre-Dame
Stejně tak hnutí žlutých vest přijalo Macronova slova chladně.
„Slyším, co říkáte, a rozumím vám,“ujišťoval Francouze Macron. „Neposlouchá, co se snažíme sdělit,“prohlásil naopak jeden ze zástupců hnutí žlutých vest, řidič a příznivec konspiračních teorií Maxime Nicolle. „Macron začal svůj projev sdělením, že vše, co za poslední dva roky udělal, bylo skvělé, ale že my tomu nerozumíme. Není schopen přiznat vlastní chyby,“domnívá se Nicolle.
Také požár katedrály Notre-Dame, který na chvíli přehlušil veškeré ostatní problémy, může v důsledku celou situaci ještě zhoršit. Ve sbírkách na obnovu pařížské dominanty se už vybrala zhruba miliarda eur, z toho stovky milionů eur přislíbily nejbohatší francouzské rodiny vlastnící luxusní značky a podnikatelská impéria.
„Na Notre-Dame peníze jsou. Ale pro chudé?“zněl například nápis na jednom z transparentů, který demonstranti minulou sobotu drželi před ministerstvem vnitra. Dar francouzských miliardářů na záchranu památky vidí především jako důkaz rostoucí společenské nerovnosti.
Na druhou stranu podpora žlutých vest uvnitř francouzské populace klesá, 60 procent Francouzů se nyní domnívá, že demonstrací už bylo dost. Minulou sobotu prošlo v pravidelných protestech po celé Francii 23 tisíc lidí, z toho devět tisíc jich bylo v Paříži. Účast je sice výrazně nižší než v začátcích loni v listopadu, přesto ale není pravděpodobné, že protesty v nejbližší době zcela ustanou.