Když všichni chtějí být v Tel Avivu
Bydlet v Tel Avivu je sen řady Izraelců. Ale tohle město už se nemá kam rozrůstat. Co s tím?
Autobus projíždí z jižního do severního Tel Avivu. Zatímco sever je plný předzahrádek, opečovávaných trávníků a stromů, tady na jihu vidím z okna jen prašnou ulici. V létě je to tu k nevydržení. Žádná zeleň, stín pod stromy. Snesitelné je to jen v klimatizovaném autobuse.
„Brzy tyhle domy zbourají a postaví nové,“říká můj spolucestující. Zanedlouho míjíme velkou jámu, kde zjevně pokládají základy nové stavby.
Při pohledu od hlavního telavivského nádraží se zdá, že se rozhodli přestavět to tu na New York. Kdo vyjde od vlaků, vidí mrakodrapy Azrieli a už několik let i plno jeřábů. Brzy totiž přibude několik dalších mrakodrapů a hlavně vůbec ten nejvyšší v celém Izraeli – Azrieli Spiral Tower.
Má vypadat, jako když se ledabyle stočí papír do ruličky. Připomíná taky babylónskou věž z pláten starých mistrů. Potáhne se do výšky 350 metrů. Dosud nejvyšší budova v tomto byznysovém centru Izraele, už stojí opodál. Sarona Tower vypadá jako dvě karty na sobě, které měří 238 metrů. Dokončili ji předloni.
Bude Tel Aviv soutěžit s Dubají, kterou proslavily skoro kilometrové mrakodrapy? Z omylu mě vyvádí Joav David, architekt telavivské radnice. O žádné soupeření nejde. Ne, že by to Izraelci technologicky nezvládli, ale blízko je mezinárodní Ben Gurionovo letiště a úřad pro civilní letectví víc nedovolí.
Na zemi už sice není moc místa, ale jen věžáky prý nejsou řešením. „Ty nejvyšší mrakodrapy budou jen na hlavních tepnách, kolem kolejí a dálnice. Lidé, kteří do Tel Avivu přijedou, by ke kancelářím měli dojít a necestovat dál po městě,“vysvětluje David plány radnice. Už teď totiž město každé ráno i večer trápí nekonečné kolony. A právě soustředění byznysových staveb kolem železnice a dálnice by mu mělo ulevit.
Ač to cizinec nevnímá, Tel Aviv je obklopen jinými městy. Vystihuje to asi nejlépe postesknutí jednoho místního po diskusi s německými turisty: „Říkali mi, že byli v Tel Avivu, a pak se dozvím, že byli celé tři dny v Bat Jamu.“Přeloženo do češtiny je to asi takhle: Říkali mi, že byli v Praze, a přitom celou dobu strávili na Kladně. Zatímco místních se to dotýká, cizinec si toho, že opustil Tel Aviv, nevšimne. Prostě přešel ulici.
Výjimkou je snad jen Ramat Gan, ten od Tel Avivu v jedné části odděluje příkop, který by mu mohl závidět leckterý středověký hrad. Neprotéká tudy jen Ajalon, ale vede tu několikaproudá dálnice a železnice.
Zbourat a znovu
Jenže je to právě Tel Aviv, který žije 24 hodin, sedm dní v týdnu. Jsou tu galerie, kluby, přehršel restaurací, divadla, kina a byznysová centra. Bydlet v Tel Avivu je sen mnoha sekulárních Izraelců, kteří se rádi baví. A podle toho vypadají i ceny bydlení. Poměrně udržovaný byt o rozloze 75 metrů tu vyjde i na 25 milionů korun. Třeba účetní by musel třicet let odkládat celou svou hrubou mzdu, aby to zaplatil.
„Za cenu 1+1 v Tel Avivu bych měl v Haifě až čtyřpokojový byt, a u hranic To nejkrásnější zůstane