Lanovky čeká rekordní rok

Provozovatelé plánují letos otevřít až osm nových lanových drah.

Nečekaně dlouhá lyžařská sezona skončila teprve před měsícem, ale lyžařské areály už plánují rozšiřování kapacit. Před příchodem nového sněhu by v Česku měly vyrůst čtyři nové lanovky.

Stejný počet nových zařízení stihly tuzemské skiareály uvést do provozu během ledna. Letošní rok tak má nakročeno k rekordu v počtu nově zprovozněných lanovek – a to jak zcela nových, tak modernizovaných, schopných přepravit větší počty turistů.

Příkladem může být areál Stříbrnice u Starého Města pod Sněžníkem v Jeseníkách. Současnou dvojsedačku na Králický Sněžník tam chtějí vyměnit za lanovku se sedadly pro

šest osob. Tím by se přepravní kapacita zvýšila z 900 na více než 2 500 přepravených osob za hodinu, uvedl majitel areálu Dušan Jiříček. Podle něj areál letos zkolauduje jednu dvousedačkovou lanovku, pro zmíněnou šestisedačkovou zatím nemá vydané stavební povolení. Může se tak stát, že se do konce roku postavit nestihne.

„Máme smlouvu a lanovka se vyrábí v Rakousku, ale jestli bude, nebo nebude do zimní sezony stát, to už nezávisí na nás,“řekl MF DNES Jiříček. Na 866 metrů vysokém kopci na česko-polském pomezí má vyrůst zcela nová lanovka. Včetně stavby zhruba kilometr dlouhé lanové dráhy vyjde zhruba na 120 milionů korun.

Bez smrtelných úrazů

Obvyklejší ale v tuzemsku je, že areál zakoupí použitou lanovku v cizině, zejména v Itálii, a tu po repasi postaví v Česku. Použitou lanovku například plánují podle údajů zaslaných Drážnímu úřadu ČR zprovoznit v lipenském lyžařském areálu na Šumavě. Lanovka by měla kompenzovat nedostatek stávající Jezerní lanovky, která nedokáže lyžaře nabírat přímo na parkovišti.

Další zcela nová lanovka by podle údajů úřadu, který provoz lanovek schvaluje, měla vzniknout v areálu Armáda v beskydské Dolní Lomné. Poslední novou dráhou, která se plánuje na letošní rok, je Dámská na krušnohorském Klínovci.

Celkem je v Česku v současnosti 112 lanovek a zhruba tisícovka lyžařských vleků. Během předchozí zimy, kdy byla většina areálů otevřená od konce loňského listopadu minimálně do druhé poloviny března, zaznamenaly podle Asociace lanové dopravy turnikety ve 320 tuzemských lyžařských střediscích více než 136 milionů průchodů lyžařů.

Podle prezidenta asociace Jakuba Juračky nebyl na rozdíl od předchozích zimních období největší potíží lanovkářů nedostatek sněhu. Naopak uplynulá sezona, během které bylo nutné uměle zasněžovat jen 30 dní, patřila v množství přírodního sněhu k těm nejbohatším.

Podobně jako v jiných odvětvích i na lanovkáře podle Juračky dopadá nedostatek pracovních sil. Ten ještě násobí nízká atraktivita tohoto sezonního povolání s dlouhou pracovní dobou a největším pracovním vytížením během svátků a víkendů.

Navzdory tomu podle Juračky prostor pro vznik nových lanovek existuje. „Například ve Švýcarsku je na dva tisíce lanových drah. To je nepoměr, přestože nejsme alpskou zemí,“uvedl Juračka. Jenom v Praze podle něj stojí pětice projektů na výstavbu lanových drah, které by neměly sloužit primárně lyžařům, ale doplnit síť autobusů, tramvají a metra o rychlý a bezpečný druh dopravy.

Při počtu více než 130 milionů jízd totiž tuzemská lanová doprava za loňský rok eviduje jen tři mimořádné události, z nichž nejvážnější byl pád dítěte z lanovky. Smrtelný úraz se v tomto druhu osobní dopravy neudál od vzniku samostatné České republiky.

Ochráncům obvykle nevadí

Na rozdíl od silnic a další veřejné dopravní infrastruktury novostavby lanovek málokdy narazí na odpor ochránců přírody. Jednou z mála výjimek byl projekt stavby lanovky na šumavských svazích hor Hraničník a Smrčina.

„Smrčina je extrémně cenné území Národního parku Šumava, na kterém lanovka nemá co dělat,“řekl MF DNES Jiří Řehounek ze sdružení Calla, které proti budování projektu na Šumavě dlouhodobě vystupuje. Podle něj ale neplatí, že výstavba každé lanovky je špatně. Pokud splní požadavky na ochranu přírody, není důvod, aby nevznikla.

Jiná věc je, zda bude mít lyžařský areál s novou lanovkou dost sněhu a jeho majitel nebude muset tento deficit dohánět přílišným umělým zasněžováním.