„Czexit“by neprošel, zavedení eura také ne

Důvěra Čechů k Evropské unii je jako nevyrovnaný milenecký vztah. Má svoje vrcholy a také svoje chladnější období, což byla řecká krize a migrační krize. Jsou to však milenci, kteří se v dohledné době určitě nerozejdou. Czexit by nevyšel. Obliba Unie se u nás pohybuje nyní před patnáctým výročím vstupu kolem 50 procent. „Odpůrců EU je asi čtvrtina. Víc než polovina lidí hodnotí členství jako prospěšné, ale s fungováním evropských institucí je spokojena jen třetina Čechů. Záleží na tom, jak tu otázku přesně položíte,“vysvětluje sociolog Daniel Prokop z agentury Median.

I na dvou grafech dole je vidět, že na otázku, jestli jsou rozhodnutí evropských institucí ku prospěchu Česka, odpovídá ano méně lidí, než kolik jich je s členstvím spokojeno.

Rozdělení na příznivce a „odpírače“Evropské unie má hlubší kořeny. Hlubší, než že je někdo komunista a jiný volí TOP

09.

Život v Evropě je pořád víc synchronizovaný. Začalo to technickými normami – mobil si ze zásuvky nabijete stejně u nás i v cizině, i když ne všude. Část Evropské unie má společnou měnu a teď se společně rozhoduje o zrušení střídání letního a zimního času.

„Česká populace se rozdělila na ty, kteří mají nějaké mezinárodní přesahy, minimálně cestují. Pak je tu skupina, kterou to vlastně vůbec nezajímá. Ani je nenapadne, že by se s tím svým kabelem mohli někde nepřipojit do zásuvky,“míní znalec výzkumů veřejného mínění Jan Herzman.

To „synchronizování“se do Česka ovšem dostává skrze zprávy, že „Brusel“něco nařídil, zakázal, přikázal. Třeba omezil používání igelitových tašek.

„Velmi málo se ale vede debata, že ten Brusel jsme vlastně my. Mnozí politici se od něj distancují ve stylu to my ne, to oni,“upozorňuje Herzman.

Czexit by se nekonal

I když Tomia Okamuru, který by „odešel po anglicku“, to asi nepotěší, pro odchod Česka z Evropské unie u nás není dost hlasů a asi hned tak nebude. „Hlasování o tom, jestli má Česko zůstat v EU, by asi dopadlo poměrem 65 procent pro setrvání v Unii ku 35 procentům pro odchod,“odhaduje Daniel Prokop. Nyní by asi podle něj měli větší odhodlání přijít hlasovat ti proevropsky naladění, v době nějaké krize zase ti druzí.

Jan Herzman ještě připomíná, že proti Evropské unii jsou hodně naladěni notoričtí nevoliči, kteří běžné volby vynechávají. Je otázka, jestli by lidé, kteří pořádně nevědí, kde je volební místnost, přišli hlasovat v referendu o EU.

Naproti tomu společná měna euro u nás momentálně šanci nemá a nezavinila to jen řecká krize. „Všichni, kterým věříme, nám říkají, že euro teď pro nás není. Žádná výrazná politická figura pro něj za posledních patnáct let nelobbovala,“říká Herzman.

Prokop zase připouští, že Češi jsou k Evropské unii skeptičtější než jiné národy. Někdy kolem roku 2007 panovala ještě stejná důvěra k Unii v Česku a okolních postkomunistických zemích. V době ekonomické krize klesla, ale v Česku klesla daleko nejvíc. Jak už bylo řečeno, „nepřátel“EU, kteří by nejraději prchli, je asi čtvrtina. Ostatní „skeptici“jsou kritičtější jen v některé oblasti – třeba pokud jde o migraci či rozdělování dotací.

NATO stejně vyhrává

Zajímavé je, že Severoatlantická aliance má v Česku vyšší důvěru než Evropská unie. Alianci věří asi 60 procent lidí. „NATO nám do ničeho nekecá,“shrnul to lakonicky Herzman.

Daniel Prokop má jiné vysvětlení: V době, kdy mají lidé pocit, že je ohrožena bezpečnost, přiklánějí se k institucím představujícím sílu.

Na domácí půdě má momentálně vysokou důvěru třeba policie, na mezinárodní scéně NATO.

Na závěr ještě prognóza, jak se asi obliba Evropské unie u Čechů bude dál vyvíjet? Jak říká Prokop, neměla by spadnout pod třicet procent, protože asi třetina lidí je ve vztahu s Unií dlouhodobě věrná. Strop je naopak někde pod 70 procenty, které obliba EU těžko kdy překročí.

„Pokud nenastane nějaká krize, mohla by se důvěra v EU stabilizovat někde nad těmi padesáti procenty,“míní Prokop.