Španělský pat trvá, volby nic nerozhodly
Parlamentní hlasování ovládli ve Španělsku socialisté premiéra Pedra Sáncheze, ale budou velmi obtížně skládat příští koalici.
To hlasování si mohli Španělé skoro odpustit. K volebním urnám šli v neděli už potřetí za poslední necelé čtyři roky, politici investovali do kampaně nemálo peněz i energie. Jenže jaký je výsledek?
Politická scéna vypadá stále stejně strnule a hledání životaschopné vlády není o nic jednodušší než před volbami.
To není pro Španělsko, čtvrtou největší ekonomiku eurozóny, která se teprve nedávno zotavila z vleklé krize, nijak povzbudivá zpráva.
Premiér Pedro Sánchez, jehož socialisté získali téměř 29 procent hla
sů, bude i nadále obtížně hledat koaliční partnery. Jeden nemusí stačit, zřejmě jich bude nakonec potřebovat více.
„Vytvoříme proevropskou vládu, která Evropu posílí, a nikoli oslabí,“ujistil Sánchez v madridském stranickém ústředí v projevu ke svým stoupencům.
Nevyloučil ani spolupráci s katalánskými autonomisty, ale předem jim vzkázal, že nesmí být překročen rámec španělské ústavy z roku 1978.
Sánchez naznačil, že bude preferovat dosavadní model vládnutí, tedy koalici složenou z levicových stran. Jednobarevná vláda, na kterou si zvykli Španělé v minulých dekádách, se zřejmě stává minulostí.
Jako partneři se Sánchezovi nabízejí především poslanci z protestní levicové formace Unidas Podemos, která se umístila ve volbách jako čtvrtá. Socialistům již stihla nabídnout zahájení koaličních rozhovorů. To vypadá nadějně.
„Šance, že Sánchez vytvoří koalici se stranou Podemos, je podle mě zhruba devadesátiprocentní,“odhaduje Javier Diaz-Gimenez, analytik z madridské univerzity IESE. „Jenže šanci, že se tato koalice shodne na příštím rozpočtu, už vidím mnohem menší, jen asi 40 ku 60 procentům,“dodal Diaz-Gimenez.
Socialisté nevylučují ani spolupráci s liberální stranou Ciudadanos, která skončila v hlasování třetí.
Sánchez může uvažovat rovněž o menšinové vládě či spolupráci s některou z menších regionálních stran.
Situaci však komplikují blížící se volby do Evropského parlamentu, které se odehrají 26. května. V další ostré kampani není mnoho prostoru pro sbližování názorů levicových stran, takže námluvy příští koalice se zřejmě nadlouho protáhnou. „Do eurovoleb se patrně nerozhodne vůbec nic, předpokládá politolog Pablo Simon z madridské Univerzity Carlose III.
Rozdělený a fragmentovaný parlament vylučuje snadné dohody, politická nejistota v zemi tak podle všeho potrvá.
Hlavní opoziční silou budou rozhodně lidovci Pabla Casada, kteří skončili druzí, a výsledek, necelých 17 procent, považují za těžkou historickou porážku. „Strana zaplatila daň za početné korupční skandály, které jí poslední dobou provázely,“soudí investiční bankéř Enrique Quemada.
Právě krize lidovců, která následovala po odhalení korupčních afér, vynesla loni socialisty k moci. K vypsání voleb sáhli poté, co se jim nepodařilo prosadit rozpočet.
V rozdrobeném parlamentu přibude i jedna nová strana. Poprvé od pádu Frankovy diktatury v něm zasedne také krajní pravice, nacionalistická strana Vox získala zhruba desetinu všech hlasů.