Miliony pro Čechy z žalob jako v USA

Stát chce zavést hromadné žaloby. Nejvyšší soud v tom však našel vážné chyby

PRAHA V Česku se nejspíše brzy začnou odehrávat soudní bitvy jako z amerických filmů. Třeba i s tisíci poškozených na jedné straně a se stamiliony žalovaných obřími korporacemi na straně druhé.

Mobilní operátoři, banky nebo automobilky, ale také stát nebo obecní úřady se totiž budou moci stát cílem hromadných žalob mnoha nespokojených lidí najednou, ač každý pro sebe vymáhá třeba jen pár tisíc korun. Soudit se separátně by se jim tak nevyplatilo. Částku vysouzenou v jednom velkém sporu si ale poškození rozdělí s tím, kdo pro ně u soudu případ vyhrál.

Nová rozsáhlá práva chce Čechům dát ministerstvo spravedlnosti, které se inspirovalo v USA. Směrnici o hromadných žalobách připravuje i Evropská komise.

Nový zákon by mohl začít platit už v roce 2021. A unikátně by měl umožnit vymoct i škody, které vznikly před jeho účinností. Za určitých okolností přitom poškození ani nebudou muset vědět o tom, že jejich jménem někdo například stát žaluje.

„V praxi se vyskytují hromadné situace, kdy výše jednoho nároku je minimální, takže se jednotlivci nevyplatí jej soudně vymáhat. Náklady případného soudního řízení totiž výrazně převyšují hodnotu uplatňovaného plnění. Pokud však takovéto minimální poškození vznikne větší skupině osob, čítající řádově stovky i tisíce členů, získává škůdce značnou konkurenční výhodu, neboť finance, které touto protizákonnou činností získal, nikdo nevymůže,“argumentuje v důvodové zprávě k zákonu ministerstvo spravedlnosti.

Jako příklad legislativci uvádějí třeba případ podvodné realitky Prolux, která ze zhruba pěti tisíc klientů vylákala na 20 milionů. Na jednoho člověka tak v průměru vychází asi čtyřtisícová škoda, již zažaluje jen zlomek z nich. Ministerstvo argumentuje i kauzou Dieselgate. Podle něj je v Česku 165 tisíc majitelů aut, v nichž výrobce nainstaloval software, který měl za cíl ošálit limity na škodlivé částice.

Znění paragrafů však nyní tvrdě kritizuje ve svém stanovisku Nejvyšší soud i mnozí advokáti. Podle odpůrců převzetí amerických principů přinese do českého práva chaos a poškozeným nepomůže.

Připravovaný zákon o hromadných žalobách má zajistit, že pokud má více lidí pocit, že je někdo stejným způsobem zkrátil o jejich práva, mohou ho zažalovat jako skupina. A to podle zcela nových pravidel, která jsou běžná za oceánem. Soudy tu už přisuzovaly náhradu 200 miliard dolarů kuřákům za nemoci pramenící z kouření. 325 tisíc indiánů dostalo po tisícovce dolarů za to, že vláda špatně spravovala jejich fondy od 19. století. Hrozby takových sporů jsou postrachem pro ty největší firmy.

V Česku nic podobného dosud nebylo. Dnes si každý musí vážně rozmyslet, zda žalobu k soudu podá. V případě prohry totiž peníze za právníka už nikdy neuvidí, nehledě na náklady soudního řízení. To odrazuje zejména ty, které někdo podvedl třeba jen o pár tisíc.

U hromadných žalob ovšem ministerstvo počítá s tím, že riziko ponese správce skupiny poškozených. To přitom nemusí být ani advokát a paragrafy dokonce nevyžadují ani právní vzdělání. Postačí, když to bude bezúhonný vysokoškolák s akreditací od ministerstva.

Ten bude mít právo nejenom na to, že v případě výhry sporu mu protistrana uhradí náklady, ale ještě dostane odměnu ve výši 20 až 30 procent z vysouzené částky. „Tímto způsobem se – za přispění státu – ovšem hromadné civilní řízení mění v tržní prostor, kde namísto ochrany práv půjde v první řadě o generování profitu,“napsal do stanoviska Nejvyššího soudu k zákonu předseda senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Bohumil Dvořák.

V USA se přitom v některých případech stává, že zatímco správce odejde s vysokým výdělkem, poškození se kvůli vysokému počtu dočkají každý jen několika málo dolarů. Mezi experty tak panuje obava, že hromadné žaloby budou spekulativně podávat pochybní podnikatelé s cílem vydělat, nikoliv hájit práva nějaké utlačované skupiny lidí. Soudit se přitom půjde i o škody, které vznikly předtím, než zákon začal platit. I taková zpětná platnost je v českém právu mimořádná.

Že žaluju banku? To nevím

Připravovaný zákon přitom připouští, že lidé se vůbec nemusejí dozvědět, že jejich jménem někdo stát, banku či automobilku žaluje. Zejména pokud by jejich nárok byl menší než 10 tisíc korun, návrh mluví o tom, že se musejí ze sporu odhlásit, nikoliv naopak.

„Výhodou pro správce je to, že nebude muset poškozené nějak složitě a vyčerpávajícím způsobem shánět. Postačí mu, když si zajistí jednoho poškozeného a v úvodu hromadného řízení přesvědčivým způsobem soudu osvědčí, že takových poškozených je víc, a doloží nějaký přibližný odhad celkového počtu, ke kterému dojde z veřejně dostupných zdrojů,“popsala advokátka Kateřina Šveřepová, která se problematice dlouhodobě věnuje.

Správci skupin poškozených ovšem k tomu dle předlohy budou moci využít i databáze samotných žalovaných společností. Podle amerického vzoru se totiž počítá s rozsáhlou povinností žalovaných zpřístupnit důkazy, které pak poslouží proti nim. Ať už jde o interní firemní dokumenty, nebo třeba seznamy zákazníků.

„Pod sankcí pokut budou muset vydávat vnitřní dokumenty, často na hranici nebo za hranicí obchodního tajemství, což představuje rizika pro žalované včetně státu. Citlivé informace budou muset žalovaní navíc vydávat už před zahájením řízení, takže hrozí obrovská možnost zneužitelnosti v konkurenčním boji,“popsal paradox tohoto ustanovení advokát Jaromír Císař.

Soudy se bojí kolapsu

Ministerstvo zdůrazňuje, že smyslem nového zákona je i zefektivnit chod soudů. Ty totiž často v případech, kdy jedna firma poškodila řadu lidí, rozhodují o jednotlivých případech samostatně. „Ve skutečnosti by však bylo pro stát i účastníky výhodnější, pokud by bylo možné všechny takto příbuzné nároky projednat a rozhodnout o nich v jediném řízení. Odpadlo by tím zbytečné opakované placení soudního poplatku, opakované zkoumání týchž skutečností a provádění týchž důkazů,“argumentuje ministerstvo. Nejvyšší soud ovšem varuje, že nový zákon může naopak znamenat kolaps soudů, které nebudou schopné se s novou podobou řízení vyrovnat.

Zákon totiž všem členům skupiny, která žaluje, přiznává „právo být slyšen“, které je běžné u klasických soudních sporů. Tedy například vystupovat u soudu nebo předkládat důkazy. „Lze sice předpokládat, že právo na právní slyšení nebudou uplatňovat všichni členové skupiny, ale i při aktivitě jen zlomku z nich může dojít k naprostému kolapsu,“varuje soudce Dvořák. „Mám pocit, že bychom měli vždy hledat řešení problému ve stávajícím právu a zamýšlet se nad jeho lepší a racionálnější interpretací a aplikací než rovnou všechno přejímat nebo vymýšlet novou právní úpravu,“doplňuje místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala.

Experti totiž poukazují, že nový zákon vzniká za situace, kdy se veškeré civilní spory vedou dle občanského soudního řádu, který pochází z roku 1963. „Pokud chceme zefektivnit soudní proces, musíme zefektivnit základní předpis, kterým se řídí. O tom se od Listopadu pořád pouze mluví,“komentuje to advokát a člen Legislativní rady vlády Michal Žižlavský.